V České republice začne na konci června platit takzvaný Evropský zákon o přístupnosti. Ten pro tisíce tuzemských firem bude znamenat, že jejich web musí být přístupný osobám se zdravotním znevýhodněním. Většina těchto společností tak bude muset své webové prezentace upravit. Ve čtyřech pětinách případů bývá podle expertů problémem nedostatečný kontrast mezi textem a pozadím, mezi další nejčastější chyby patří absence alternativního textu ke klíčovým obrázkům, chybějící popisky u formulářových polí či prázdné odkazy.
Od 28. června začne v České republice platit Evropský zákon o přístupnosti. Ten mimo jiné nařizuje, aby byly weby, e-shopy, mobilní aplikace a další digitální služby přístupné i pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Dotkne se přitom velké části webů firem, institucí a větších či menších značek.
Co vlastně musí webové stránky obsahovat, aby novou směrnici splňovaly? V praxi jde například o správné alternativní texty u klíčových obrázků, funkční navigaci přes klávesnici, čitelný kontrast písma nebo dobře popsané formuláře. Důležitá je i kompatibilita s asistivními technologiemi, jako jsou čtečky obrazovky. „Evropský zákon o přístupnosti zohledňuje primárně koncové zákazníky. Ačkoliv samozřejmě lze předpokládat, že i v sektoru business-to-business mohou nastat případy, kdy může mít konkrétní uživatel webu specifické potřeby,“ uvedl Radek Pavlíček ze Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity.
E-shopy, poptávkové formuláře i konfigurátory na webu
Zákon se nebude vztahovat na mikropodniky s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nižším než 2 miliony euro. Mimo tuto podmínku však dopadne na široké spektrum odvětví, explicitně hovoří například o finančních službách či elektronických komunikacích – například telefonní či e-mailové služby. Zároveň také zmiňuje služby elektronického obchodování. A do této skupiny již patří velká část e-shopů na českém trhu.
„Úplně postačí, pokud má daná firma na webu pro koncové zákazníky například online formuláře, ze kterých plyne smluvní vztah. Může jít například o rezervaci hotelu, objednávku zboží nebo registraci na školení. Případně pokud na webových stránkách využívá různé konfigurátory a online kalkulace. V takovém případě na ni totiž směrnice o přístupnosti dopadá také,“ řekl Jan Polzer, ředitel webového oddělení agentury Lesensky.cz.
Nejčastější problémy
Podle Radka Pavlíčka přitom současné znění zákona zatím u přístupnosti používá jednoduchou dichotomii – web buď pravidla splňuje, nebo ne. „Legislativa je bohužel postavena tak, že i drobné porušení některého z požadavků, byť jeho vliv na uživatele je minimální, formálně staví výrobek či službu mimo zákon,“ sdělil Pavlíček s tím, že by bylo vhodné v rámci novely zákona zohledňovat i horizontální priority – tedy i když některé méně důležité prvky či části webu nebudou mít dostatečný barevný kontrast, web bude stále považován za přístupný, protože toto nebude pro uživatele představovat bariéru.
Právě nedostatečný kontrast mezi textem a pozadím na domovské stránce bývá z hlediska přístupnosti nejčastějším problémem. „Podle studie WebAIM Million 2025 jde zhruba o čtyři pětiny případů. Ve více než polovině případů jsou pak problémem nevyplněné alternativní texty ke klíčovým obrázkům, v téměř polovině případů jsou zmiňovány chybějící popisky u formulářových polí či odkazy bez viditelného textového obsahu, případně bez jakéhokoli obsahu, který by dával smysl pro asistivní technologie. Často to ale mohou být i méně zjevné problémy, firmám proto zpracováváme detailní analýzu všech aspektů,“ doplnil Jan Polzer.
Zmíněná studie WebAIM Million 2025 každoročně analyzuje přístupnost domovských stránek milionu nejnavštěvovanějších webů. Na každé stránce se přitom v průměru nacházelo z hlediska přístupnosti 51 chyb. Meziročně se přitom jednalo o pokles zhruba 10 procent, v roce 2024 těchto pochybení bylo v průměru necelých 57. „Je však dobré vnímat tuto hodnotu v širším kontextu. Na stránce sice může být 50 chyb, ale žádná z nich takového charakteru, že by uživatelům znemožňovala ten web používat. Na druhou stranu mnohdy stačí, když je na stránce chyba jediná, ale z pohledu uživatelů kritická,“ řekl Pavlíček.
Změna se dotkne tisíců firem
Podle něj je přitom složité uvést konkrétní číslo, kolika firem, značek či institucí se nová pravidla o přístupnosti webů dotknou. Budou jich však minimálně tisíce, řada z nich přitom o této legislativní novince netuší.
Existují však i výjimky, které již na úpravách svých webů začaly pracovat. „Přístupnost webů se týká i služeb městské a regionální dopravy. Stejně jako se dlouhodobě snažíme lidem se zdravotním znevýhodněním co nejvíce usnadnit cestování městskou hromadnou dopravou, řešíme i to, aby se snadno dostali k potřebným informacím online. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou jsme náš web upravili tak, aby odpovídal požadavkům nové legislativy o přístupnosti – a to s předstihem. Pro nás je ale důležitější, že web je díky tomu lépe použitelný pro všechny a cestujícím se zrakovým znevýhodněním nabídne komfortní přístup k informacím,“ uzavřel generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.
