Blockchain Archivy

Je Bitcoin bezpečný? Vyplatí se do něj investovat? Poroste ještě jeho cena? Budeme s ním jednou platit na každém rohu? To všechno jsou otázky, které si dnes denně pokládají statisíce kryptoměnových nadšenců po celém světě. Debatují nad těmito tématy, aniž by si uvědomovali, že každé z nich může být brzy naprosto bezvýznamné. Ohrozí postupující vývoj kvantového výpočtu současnou podobu Bitcoinu?

Kryptoměny s Bitcoinem v čele dlouho ovládaly žebříčky nejvíce vyhledávaných slov mezi technologickými nadšenci. To se však změnilo s příchodem umělé inteligence, která převzala titul tech tématu číslo jedna a AI je podle Google Trends dnes přibližně 5,7krát vyhledávanější než Bitcoin. Ze Sama Altmana a dalších se staly nové technologické superstars a široká veřejnost si začala AI osvojovat v mnohem rychlejším tempu, než o jakém se kdy Bitcoinu snilo.

Jenže AI není jen novým miláčkem publika a Bitcoin neodsouvá jen na druhou kolej. AI je technologie, která může Bitcoinu pravděpodobně jednoho dne zlomit vaz a to zejména, pokud bude propojena s kvantovými počítači. Bitcoin je krásný ve své jednoduchosti, jenže právě jeho jednoduchost je zároveň jeho slabinou. Využívá totiž křivkovou kryptografii (ECDSA), jejíž bezpečnost je založena na tom, že klasickým počítačům by trvalo miliony let prolomit privátní klíče. Kvantové počítače by ale pomocí Shorova algoritmu mohly stejný úkol zvládnout během několika hodin.

Pak by AI mohla začít drtit jednotlivé privátní klíče jako louskáček na ořechy. Podle vědců by k prolomení šifrování Bitcoinu stačilo asi 2 000 až 3 000 stabilních kvantových bitů, tzv. qubitů, a miliardy kvantových operací. Ačkoliv to zatím neumíme, technologický pokrok silně naznačuje, že k tomu nemusí být daleko. Bitcoin se sice může bránit, musel by však přejít na post-kvantovou kryptografii, což by ale znamenalo nutnost konsenzu celé sítě, vznik nových těžařských strojů, které by někdo musel vyrobit a zaplatit, a to vše s koordinací bez chyby lidského faktoru.

Co by nastalo? Nenapadají mě jiná slova než fork, chaos, odpor a neustále se prohlubující latence, kterou bude AI nemilosrdně využívat pro lámání ECDSA šifrování, louskání dalších a dalších klíčů a ničení kryptosítí. Podobný scénář už jednou ukázala historie sítě Ethereum a The DAO. Když byla v roce 2016 ukradena obrovská část prostředků kvůli zranitelnostem v kódu, komunita musela učinit těžké rozhodnutí – rozdělit blockchain hard forkem, aby ochránila uživatele. Tento krok však vyvolal rozkol a vznikly dvě samostatné sítě: Ethereum a Ethereum Classic.

AI jako ultimátní hacker

Žádný systém totiž není bezpečný a nikdy nebyl. Pokud dnes hackerské týmy hledají chyby, mezery a díry týdny a měsíce, AI poháněná kvantovým výpočtem by mohla potřebovat pouze minuty. Stejně rychle, jako dnes odpoví na otázku, co uvařit k večeři, má potenciál za pár let stejně rychle vymýšlet tisíc způsobů útoků a všechny je i otestovat, aniž by musela jít občas spát. Nebude nástrojem hackerů, ale svébytným exploit enginem.

AI se neustále vyvíjí, učí, a s každým promptem, tokenem a zpětnou vazbou je robustnější a chytřejší. Oproti tomu Bitcoin je záměrně pomalý, rigidní a těžkopádný. Máme tu závod geparda a želvy, jenže v tomto případě gepard želvu nepředběhne, ale rovnou ji sežere. AI si bude vytvářet vlastní decentralizované inteligentní sítě a vybuduje autonomní DAO s algoritmickou správou hodnoty, aniž by čekala na konsenzus. Nové digitální měny řízené umělou inteligencí pravděpodobně nebudou založeny na těžbě ani klasickém konsenzu, ale na datech, reputačních systémech a prediktivním vyhodnocování chování uživatelů. Jejich hodnota se může odvíjet od tzv. dynamického důvěrového skóre, které bude určováno v reálném čase na základě transakcí, míry přínosu a dostupnosti zdrojů.

Takové systémy nebudou vyžadovat klasickou infrastrukturu jako jsou burzy nebo těžaři, ale spolehlivý tok dat, který umožní adaptivní úpravy ekonomických pravidel na základě prediktivních modelů. Místo tradiční decentralizace může jít o formu autonomní, datově řízené ekonomiky schopné samoregulace. Už dnes existují projekty jako Autonolas nebo Fetch.ai, které kombinují AI a decentralizované řízení, čímž předznamenávají, co může přijít.

Bitcoin jako muzeální exponát?

Stane se z Bitcoinu relikvie, vzpomínka na jednu z úžasných technologických kapitol? Může být vystavován podobně, jako jsou dnes ve vitrínách první generace herních konzolí či Nokia 3310. Bitcoin by připomínal první digitální vzpouru, a stal by se digitálním zlatem pro sběratele, ale již by nebyl motorem pokroku – tuto roli by převzala umělá inteligence.

AI nebude hledat návod. AI si sama napíše pravidla, vytvoří měnu a začne hrát své vlastní Monopoly. Přeskočí tě, zatímco Bitcoin si ještě bude dávat hlasování, jestli může zvednout nohu. V té chvíli už se nebude rozhodovat o vítězi. Bude po zápase.

Roman Berglowiec, CEO Everbot

Kryptoměny mají v poslední době reputaci nestabilní investice, kvůli vysokým ztrátám investorů, častým podvodům a chybám. Jedno z nejvíc diskutovaných témat za poslední dobu je krach krypto burzy FTX. Hlavní důvody tohoto bankrotu je spekulace s vklady klientů a nestabilita organizace. Firma zbankrotovala 11. listopadu, když na začátku měsíce začala růst poptávka zákazníků po výběru svých peněz. Tehdejší CEO Sam Bankman-Fried připustil, že nemá co vrátit a nyní dluží více než milionu zákazníků miliardy dolarů. Je možné, že toto je největší selhání interního systému v historii. Nebo se stačí podívat na dění v tuzemsku, kde firma XIXOIO prodává virtuální tokeny. S XIXOIO se vleče kauza, zdali celá firma není jeden velký virtuální podvod. Regulace by trh udělala bezpečnější, avšak zatím na úrovní ČR ani Evropy, žádná speciální ucelená regulace není.

Proto pokud o investování přemýšlíte, zvažte, jak moc konzervativní investor chcete být a jestli není lepší vsadit na komodity s hmotným aktivem.

Energetická katastrofa a risk, který si bere každý sám na sebe

Kryptoměny jsou digitální peníze, které nejsou regulované bankou a jsou určeny k internetovým platbám. Tento druh měny není vydáván ústředním orgánem, proto jsou teoreticky imunní vůči vládním zásahům a manipulaci. Oproti fyzickým penězům, je kryptoměna uložena v digitálních peněženkách a její platby jsou uchovány do online databáze, blockchainu. Bitcoin byl první kryptoměnou uvedenou na trh v roce 2009 a stále zůstává jako nejznámější a největší. Dnes je na trhu více než 20 000 druhů kryptoměn a všechny mají jednu společnou vlastnost, tendenci rychle skákat nahoru nebo naopak, klesnout na hodnotě. Kryptoměny nejsou regulovány žádnými veřejnými a soukromými organizacemi, proto je náročné určit jejich právní postavení ve světě. I přes to, že má tato měna své výhody, investování do kryptoměny není nejlepší volba pro investiční nováčky a konzervativní jedince. Kromě toho, je jejich těžba značně energeticky náročná a neekologická. Pro představu, těžba ročně spotřebuje tolik energie jako například celá Austrálie. A jeden den těžení kryptoměny je jako spotřeba energie v jedné americké domácnosti za 50 dní.

Blockchain je dobrý nápad, ale ne lék na vše

Blockchain je distribuovaná databáze, která udržuje neustále narůstající seznam uspořádaných záznamů, nazývaných bloky. Blockchain se dá přirovnat k účetní knize transakcí propojených digitálně, která je sdílená veřejně na více počítačích po celém světě. Slibuje dostupnější produkty a služby a zároveň i jejich bezpečnost. Má potenciál zcela změnit způsob, jakým lidé přemýšlejí o ukládání dat. Nenechte se ale zmást. Ne vždy blockchain představuje životaschopné řešení každého problému.

Blockchain například nabízí neměnnost a bezpečnost, ale je také pomalý a náročný na zdroje. Některé problémy vyžadují rychlá řešení, která nepotřebují složité technické strategie, jež poskytne blockchain. Škálovatelnost blockchainu má i technické obtíže, které znamenají, že nezvládne stejnou úroveň propustnosti jako standardní databáze. Regulátoři navíc vůbec nedrží krok s rychlým rozvojem této technologie v oblasti investic, tudíž kdokoliv může zítra nabízet zase další kryptoměnu s fantaskní křivkou růstu. Je třeba se tedy vzdělávat a chápat výhody blockchainu, ale nevnímat ho jako všespásný mechanismus pro ověřování.

Nedostatek pochopení toho, jak blockchain funguje, v kombinaci s nulovou regulací ze strany státu, představuje velké riziko pro retailové investory. Systém, kde můžete přijít o všechny své úspory, jen díky tomu, že jste zapomněli heslo, navíc není uživatelsky nejpřívětivější. Pokud hledáte způsoby investování, kde se dá cítit alespoň trochu pevné půdy pod nohama, je dobré se poohlédnout po dalších možnostech. Vysvětleme si proto, co je a jak funguje investiční realitní crowdfunding, který je pro mnoho investorů stále novou možností investování.

Investování s jistotou

Crowdfunding často využívají startupové společnosti jako alternativní přístup k fondům. Investorům nabízí způsob, jak podpořit nové inovativní projekty nebo podniky. Lze investovat i do nemovitostí, v takovém případě mluvíme o realitním investičním crowdfundingu. Ten v dnešní době, kdy si ne každý může dovolit investovat do nemovitosti, stoupá na popularitě. „Ve srovnání s investováním do akcií nebo rizikového kapitálu se u investic do nemovitostí snižuje riziko 100% ztráty, protože se investuje do fyzických aktiv (nemovitostí). Nemovitost si vždy zachová určitou hodnotu, i když nejde o nic jiného než o pozemek. To neodstraní všechna rizika, ale zvyšuje pravděpodobnost, že investor může získat zpět část nebo celou svou investici,” vysvětluje Jan Večerka, CEO společnosti BrikkApp. Také nelze opomenout, že narozdíl od kryptoměn se crowdfunding pohybuje na standardním investičním trhu pod dohledem regulátorů a tím se možné riziko snižuje. Regulace crowdfundingu se navíc rok od roku zpřísňuje i na celoevropské úrovni. Navíc vždy máte nemovitost jako záruku.

Tolerance k riziku, dluh i ekvita

Jsou dva nejčastější typy investování v crowdfundingu – dluh a ekvita. „Dluh je nejběžnějším typem crowdfundingové investice do nemovitostí. Přibližně 90 % projektů crowdfundingu v oblasti nemovitostí je tvořeno dluhovými investicemi. Investoři vystupují jako věřitelé vlastníka realitního projektu, obvykle investují a poskytují finanční prostředky na úvěr spojený s nemovitostí. Ekvita znamená, že investor poskytne financování developerovi nebo vlastníkovi nemovitosti, a poté bude vlastnit poměrný podíl na realitním projektu. Výnosy jsou založeny na příjmu z pronájmu nemovitosti a změnách v hodnotě projektu nemovitosti,“ vysvětluje Jan Večerka, CEO společnosti BrikkApp. Dluhové investice nesou většinou nižší riziko, ale naopak investice do podílu mají šanci na vyšší výnosy. Každý investor by si měl vybírat podle preference a tolerance k riziku.

Kryptoměny jsou určitě zajímavým konceptem, který v blízké době nikam neodejde. Jak jeho využití, tak i jeho technologie je poutavá, ale jeho funkčnost a výnosnost je ovlivněná mnoha faktory. Na rozdíl od nemovitostí, které jsou stále nejstabilnějším cílem investic. Tak vzhůru do investování!

Štítek: Blockchain

Promění AI Bitcoin v mrtvou vzpomínku na první digitální vzpouru?