Štítek: BDO

S účinností od prvního srpna se dočkala úpravy kritizovaná novela zákoníku práce, která od prvního ledna 2024 zakotvila ručení zaměstnavatelů ve stavebnictví za mzdy svých subdodavatelů (viz například zde). Nově mají mít zaměstnavatelé – ručitelé například větší jistotu v tom, že zaměstnanec, který se domáhá nevyplacené mzdy, opravdu pracuje u jejich subdodavatele.

O co u této povinnosti zejména jde? Pokud zaměstnancům ve stavebnictví nevyplatí mzdu firma, u které jsou zaměstnáni, mohou žádat vyplacení mzdy u společnosti, která si jejich zaměstnavatele najala např. na základě smlouvy o dílo. Ta musí mzdu vyplatit, a to až do výše minimální mzdy. Ve smluvním řetězci o více subdodavatelích ručí za vyplacení mzdy i generální dodavatel. Nová úprava tuto nastavenou povinnost ručení neruší, pouze vyjasňuje některá sporná ustanovení.

Co jsou práce ve stavebnictví

Novela staví najisto, že ručení se uplatní pouze na stavební práce (nikoli tedy např. na práce projektantů nebo jiné práce se stavbou související). Zákon konkretizuje práce následovně: stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby, asanace stavby.

Povinnost předložit pracovněprávní dokumenty

Původně k aktivaci ručení došlo tak, že zaměstnanec doručil ručiteli výzvu k úhradě nevyplacené mzdy, aniž by byl povinen k výzvě doložit jakékoliv podklady prokazující jeho nárok. Pokud ručitel mzdu nevyplatil do 10 dnů od doručení výzvy, čelil hrozbě pokuty. Zákon tak nedával ručiteli žádnou možnost ověřit, že uplatňovaný nárok na výplatu mzdy je oprávněný, a dokonce ani to, zda je žadatel vůbec zaměstnancem subdodavatele.

Nově je třeba, aby zaměstnanec prokázal, že u subdodavatele opravdu pracuje (například předložením pracovní smlouvy). Zároveň musí zaměstnanec prokázat i výši mzdových nároků, které uplatňuje. Pokud tuto povinnost nesplní ani po výzvě od ručitele, jeho žádost o výplatu dlužné mzdy nevyvolává žádné účinky a ručitel mzdu nemusí vyplatit.

Zproštění se ručení

Zákon umožňuje, aby se dodavatel ručení zprostil za předpokladu, že si u subdodavatele vyžádá ke dni zahájení plnění potvrzení o bezdlužnosti od ČSSZ a zdravotních pojišťoven, a zároveň mu nebyla uložena pokuta od inspekce práce. Z právní úpravy však nebylo zřejmé, ke kterému okamžiku dochází k zahájení plnění (kdy má ručitel od subdodavatele vyžadovat potvrzení o bezdlužnosti) a panovala nejistota, zda se dodavatel povinnosti ručení opravdu zprostil, či nikoliv.

Nyní se stanovuje, že potvrzení o bezdlužnosti od ČSSZ, zdravotních pojišťoven nemá být starší než 3 měsíce ode dne uzavření smlouvy na realizaci smluvního plnění. K prokázání toho, že subdodavateli nebyla uložena pokuta podle zákona o inspekci práce^[1] či zákona o zaměstnanosti^[2] slouží potvrzení od Státního úřadu inspekce práce. Při splnění těchto podmínek neručí ručitel za mzdové nároky zaměstnanců v žádném stupni řetězce.

Pozor na pokuty

V ostatním zůstává úprava ručení za mzdy zaměstnanců subdodavatelů nezměněna. Je proto nutné např. informovat zaměstnance před zahájením práce o dodavatelském řetězci a jejich právech a povinnostech v souvislosti s ručením. Při poskytnutí chybné informace hrozí zaměstnavateli pokuta až dvě stě tisíc korun. Při neuspokojení mzdových nároků zaměstnanců se ručitel stále vystavuje riziku pokuty ve výši až dva miliony korun.

Na seznámení s povinností dostaly firmy pouhých 10 hodin

Samotnou změnu vnímám spíše pozitivně, protože dochází k dílčímu zlepšení pozice ručitelů a vyjasnění některých sporných bodů v zákonné úpravě. Na seznámení se závazným zněním novely jsme však měli přibližně pouhých 10 hodin (ve Sbírce zákonů vyhlášeno 31. 7. 2024 ve 13:52:15, účinnost k 1. 8. 2024), což je z mého pohledu opravdu nedostatečné. Samotný zákon (č. 230/2024 Sb.), jehož je výše uvedené součástí, totiž primárně řeší změny v oblasti kolektivního vyjednávání.

Součástí zákona jsou i novinky jako valorizace minimální mzdy a možnost samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Tyto části však nabudou účinnosti až k 1. 1. 2025. Ke stejnému datu se očekává účinnost i velké tzv. flexibilní novely, kterou bude v nejbližší době projednávat vláda.

Autor: Adam Hussein, advokátní koncipient ve společnosti BDO Legal

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Společnost má kanceláře v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář a BDO Valuation, s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž čítá více než 1 750 kanceláří.

Zásadní povinnost přibude společnostem dovážejícím zboží ze zemí mimo Evropskou unii. U takových výrobků budou muset reportovat hodnoty emisí vzniklých při jejich výrobě. Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty, za srpen a následující měsíce již budou muset reportovat skutečné hodnoty emisí. Kromě samotné administrativy bude pro firmy náročné data od producentů ve třetích zemích vůbec získat. Tématu se dále věnuje Viktorie Nerpas působící v poradenské společnosti BDO v Praze.

„Firmy budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů. Většina z nich ovšem dodavatele ohledně této nové povinnosti ještě nekontaktovala. Řada firem o této problematice zatím nemá hlubší povědomí, přestože byly o této významné změně oficiálně informovány Celní správou ČR,“ sděluje Viktorie Nerpas.

Přitom čas, kdy by firmy měly situaci komunikovat se svými dodavateli, se podle Viktorie Nerpas nachýlil a moc ho již nezbývá. Očekává se, že komunikace to bude poměrně časově i administrativně náročná. A to až natolik, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým prostřednictvím požadovaná data získat. Firmám se tak bude dlouhodobě vyplácet co nejtransparentnější komunikace s jejich dodavatelským řetězcem, komentuje Viktorie Nerpas.

Report musí firmy nicméně podávat čtvrtletně, takže získat data zpětně za srpen a září mohou až v říjnu s tím, že 31. října je poslední termín podání reportu za třetí čtvrtletí roku. Konkrétně půjde u uhlíkového cla o počítání emisí u cementu, hliníku, vodíku, elektřiny, hnojiv, železa a oceli, přičemž se předpokládá, že spektrum sledovaného zboží by se mohlo v budoucnu ještě rozšířit.

Cílem je posílení evropského trhu a narovnání konkurenceschopnosti evropských výrobců
„Uhlíkové clo bude narovnávat podmínky pro výrobce v rámci Evropské unie, kteří platí emisní povolenky, s producenty ve třetích zemích, kteří měli podmínky výhodnější. V dlouhodobém horizontu pak má nařízení bránit dalšímu přemisťování výroby do třetích zemí,“ komentuje Viktorie Nerpas z BDO.

Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatím půjde například ještě k výpočtu emisí použít kromě standardizovaných pravidel EU i jiné alternativní metody, například ty, které používají státy, odkud zboží pochází. To ovšem bude možné jen do konce roku 2024. Následně bude nutné již vždy použít metodiku Evropské unie.

Prakticky rok poté, tedy od počátku roku 2026, začne mechanismus fungovat v plném rozsahu, přičemž firmy budou nuceny za dovezené výrobky hradit již skutečné uhlíkové clo, a to podle vzniku emisí u výrobce ve třetí zemi.

Celkově je mechanismus zavádění uhlíkového cla součástí evropského legislativního balíčku Fit For 55, jenž je souborem opatření vedoucích k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990, a jedním z pilířů evropského Green Dealu.

Za nečinnost budou hrozit firmám pokuty

„Za neplnění povinnosti vyplývající z nařízení mohou v budoucnu dovozcům hrozit vysoké pokuty,“ varuje Viktorie Nerpas. Nicméně v současné ještě přechodné fázi uhlíkového cla půjde při kontrolách zejména o to, zdali se firmy k reportingu emisí vůbec registrovaly a daný report prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR skutečně podaly. Pokud nikoliv, přijde jim nejprve upomínka. Pokud by i tu ignorovaly, měly by již očekávat penalizaci.

„Koncovým zákazníkům pak uhlíkové clo může přinést zkvalitnění výrobků a transparentní původ vzniku celého výrobku,“ sděluje expertka z BDO.

Doporučené kroky pro dovozce:

1. Zjistěte si, zda se vás povinnost týká
2. Zmapujte si své dodavatele v třetích zemích
3. Zkontaktujte dodavatele a informujte je, jaké informace budete potřebovat
4. Registrujte se do rejstříku CBAM
5. Podejte zprávu nejpozději k 31. 10. 2024
6. Sledujte informace na: CBAM – Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Společnost má kanceláře v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář a BDO Valuation, s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž čítá více než 1 750 kanceláří.

Vláda minulý týden schválila novelu cestovního ruchu, zpřísňující podmínky poskytování ubytování přes Airbnb, Booking a další platformy, které jsou prostředníkem mezi ubytovaným a poskytovatelem noclehu. Změna přichází v reakci na to, že podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj může být až 70 % takových pobytů nenahlášených, kvůli čemuž obce přicházejí o místní poplatky a stát tratí stamiliony na výběru daní. Tématu se dále věnuje Jan Tuček, daňový poradce a partner poradenské společnosti BDO.

„Stát přichází podle odhadů ministerstva až o 792 milionů korun ročně na daních a obce navíc každý rok tratí 54,9 milionu korun na poplatcích z pobytu, jelikož regulace ubytovacích platforem typu Airbnb doposud nebyla správně nastavena a vymáhána,“ říká daňový poradce Jan Tuček.

Že dřívější opatření nejsou účinná, přiznává i samo ministerstvo pro místní rozvoj, které má regulaci na starost. „Přestože již pár let mají ubytovací platformy povinnost sdělit informace o pronajímatelích na žádost živnostenského úřadu, ministerstvo přiznává, že se tak ve většině případů neděje,“ komentuje Jan Tuček. Platformy raději riskují uložení správního trestu, kterému se navíc snadno vyhnou díky tomu, že sídlí v zahraničí a v tuzemsku nemají žádný zabavitelný majetek.

Registrovat hosty bude nutné skrze portál e-Turista

Aktuální novela oproti tomu míří zejména na samotné pronajímatele a ukládá poskytovatelům krátkodobého ubytování povinnost registrovat hosty skrze portál e-Turista. V rámci něj získají k tomuto účelu registrační číslo za každé ubytovací zařízení. „Bez použití registru a registračního čísla tak nebude možné legálně hosty v krátkodobém pronájmu ubytovávat,“ shrnuje Jan Tuček.

Těm poskytovatelům ubytování, kteří nebudou povinnosti hlášení hostů respektovat, hrozí ve správním řízení pokuta až do výše sto tisíc korun. Pro samotné platformy má hrozit pokuta až do výše deseti milionů korun při nedodržování povinností plynoucích z novely.

Novela reaguje na změnu využívání Airbnb, které již dávno neslouží jen k pronájmu zrovna volného pokoje či postele, ale tisíce lidí ho provozují vyloženě jako své podnikání. „Že tito lidé skutečně jsou podnikateli, stvrdil už v roce 2021 Městský soud v Praze. Potřebují proto živnostenské oprávnění, musí odvádět daně dle zákona o daních z příjmů, přičemž příjmy z poskytování ubytování zároveň podléhají i odvodům zdravotního a sociálního pojištění,“ komentuje Jan Tuček z BDO.

Novela se dotkne všech provozovatelů Airbnb bytů, kterých se jen v Praze nachází podle aktuálních dat společnosti Airdna přes dvanáct tisíc.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Společnost má kanceláře v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář a BDO Valuation, s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž čítá více než 1 750 kanceláří.

Zaměstnavatelé budou od 1. července povinni vést evidenci veškerých dohod o provedení práce (DPP), a to jak pojištěných, tak zcela nově i nepojištěných. Každý měsíc budou muset sdělovat seznam všech pracovníků zaměstnaných na DPP včetně jejich příjmů příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Formulář budou firmy předkládat do 20. dne následujícího měsíce, poprvé tedy za červenec, a to do 20. srpna 2024. Téma dále přibližuje přímo daňová poradkyně Monika Lodrová, která působí ve společnosti BDO.

Zákonodárci v rámci konsolidačního balíčku v závěru minulého roku provedli zásadní změny v pojistných a daňových pravidlech pro příjem z činnosti vykonávané na základě DPP. Cílem bylo, aby se zamezilo řetězení nepojištěných dohod, kdy někteří zaměstnanci realizují příjmy v řádech deseti tisíc korun bez odvodu pojistného.

Pravidla, která zákonodárci nastavili, se však setkala se značným odporem z řad zaměstnavatelů i odborné veřejnosti a byla proto následně upravena novelou (pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 570). Upravená pravidla pro odvod pojistného tak mají platit až od 1. 1. 2025, nicméně povinnost evidence zaměstnanců na DPP z konsolidačního balíčku zůstala zachována a nabyde účinnosti již k 1. 7. 2024.

Evidence umožní úřadům shromažďovat data potřebná ke správě nového systému pojištění DPP. ČSSZ by měla zjištěné údaje sdělovat také zdravotním pojišťovnám.

Jak to bude fungovat

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky na DPP, budou tedy povinni vést jejich evidenci a do 20. dne následujícího měsíce prostřednictvím Výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (VPDPP či Výkaz DPP) budou tyto informace elektronicky sdělovat na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Prostřednictvím Výkazu DPP se budou oznamovat také nástupy a skončení pracovního vztahu osob pracujících na DPP. Pojištěné DPP tedy již nebude potřeba zvlášť oznamovat prostřednictvím „Oznámení o nástupu či skončení zaměstnání“.

Nejpozději do 20. 8. 2024 (v prvním Výkazu DPP) budou muset být přihlášeni zaměstnanci, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, pokud DPP dále pokračuje i v červenci.

Nepřihlášení zaměstnavatelé (ti, kteří doposud zaměstnávali jen „nepojištěné“ dohodáře) se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů do 30. 7. 2024. Následně jim bude přidělen variabilní symbol a obdobně jako již registrovaní zaměstnavatelé budou odesílat první Výkaz DPP do 20. 8. 2024.

Zaměstnavatelé by se měli připravit co nejdříve

ČSSZ zveřejnila na svých webových stránkách datové věty pro nový formulář, aby si zaměstnavatelé a jejich dodavatelé softwarových řešení mohli včas upravit své systémy. Informace uváděné v elektronicky podávaném Výkazu DPP budou zejména:

• Měsíc a rok, za který se výkaz podává;
• název, IČO a variabilní symbol zaměstnavatele, kód místně příslušné OSSZ či PSSZ;
• údaje o každé osobě pracující na DPP – jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, pohlaví, kód zdravotní pojišťovny, občanství, zaměstnání od a do, druh DPP, zúčtované příjmy.

Rekapitulace pravidel pro pojistné a daň u příjmů z DPP:

• Od 1. 7. 2024 – povinnost evidence veškerých DPP a měsíčního podávání Výkazu DPP.
• Do 31. 12. 2024 – režim pojistného a zdanění se nemění, tj. z odměny do 10 tis. Kč u jednoho zaměstnavatele se neodvádí pojistné a při nepodepsaném prohlášení poplatníka se aplikuje srážková daň.
• Od 1. 1. 2025 – režim:
  • „oznámené“ dohody, tj. první zaměstnavatel, který DPP oznámí, aplikuje limit rozhodné částky pro účast na pojistném do ca. 10,5 – 11 tis. Kč za měsíc, přičemž při nepodepsaném prohlášení poplatníka aplikuje zaměstnavatel na odměnu z dohody srážkovou daň;
  • „ostatní“ dohody – limit 4 000 Kč za měsíc, režim zaměstnání malého rozsahu, tedy do rozhodné částky, se pojistné odvody nehradí a aplikuje se srážková daň. Nad limit se pojistné hradí a sráží se daň zálohová.

Autorka: Monika Lodrová, vedoucí oddělení daně z příjmů fyzických osob ve společnosti BDO

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o. a BDO Euro-Trend s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 750 kanceláří.

Firmy zkratku ESG, která pod sebou skrývá kritéria udržitelnosti, odpovědného přístupu a řízení firem, donedávna nevnímaly příliš pozitivně. Braly ji hlavně jako další zákonnou povinnost, která jim přinese nadbytečnou administrativu, přičemž tento náhled sdílí v současnosti už jen čtvrtina firem. Naopak tři čtvrtiny firem už vnímají ESG jako důležitou součást jejich byznysové strategie, která jim pomůže zajistit si prosperitu. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti BDO ve spolupráci s výzkumnou agenturou Mercuri Urval, kterého se zúčastnilo přibližně 150 společností ve třinácti evropských zemích včetně České republiky.

„V dnešní době, kdy investoři a zákazníci kládou stále větší důraz na udržitelnost a sociální odpovědnost, firmy, které ESG aspekty integrují do svých operačních a strategických rozhodnutí, nejen že přispívají k lepší společnosti, ale zároveň si vybudují silnější, odolnější a inovativnější podnikání. Zásady ESG by tedy měly být vnímány ne jako povinný úkol, ale jako klíčový prvek, který může otevřít nové příležitosti pro růst, zlepšení efektivity a upevnění vztahů se všemi zainteresovanými stranami,“ prohlašuje Ondřej Šnejdar, vedoucí partner poradenských služeb BDO.

Valná většina dotazovaných společností (75 %) již dnes vnímá ESG jako prostředek tvorby hodnoty, nikoliv jako pouhé zaškrtnutí políčka pro splnění požadavků. Přitom téměř všechny firmy (97 %) se domnívají, že udržitelnost změní jejich obchodní model a aktivity, z toho 22 % uvedlo, že zcela změní jejich společnost.

K tomu, aby byl tento přechod úspěšný, bude primárně nutné udržitelnost začlenit přímo do byznysové strategie. Jako hlavní prioritu to uvedlo nejvíce z oslovených firem (26 %), podle 18 % společností bude nejvíce záležet na tom, jak se k tomuto závazku postaví vedení organizace, a shodně 18 % firem zdůrazňuje, že zásadní bude aktivní zapojení zaměstnanců a jejich přístup.

Otázky na to, jak jsou firmy udržitelné, zaznívají i při pohovorech

Firmy cítí tlak na to, aby byly udržitelné a odpovědné, a to nejvíce od svých klientů (67 %), dále od svých zaměstnanců a uchazečů o práci při náboru (51 %) a až na třetím místě prostřednictvím zákonných povinností od vlády a orgánů veřejné správy (50 %).

„I my se setkáváme s tím, že zájemci o práci se při pohovorech ptají na to, jaké činíme kroky v rámci ESG, zejména co se týče udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, na finanční odměnu se ptají někdy až poté. Pro ně i pro stávající zaměstnance jsou sociální a environmentální otázky čím dál důležitější, s čímž by firmy měly počítat a zohlednit to ve svých strategiích a aktivitách,“ komentuje Stanislav Klika, vedoucí týmu ESG poradenství BDO s tím, že největší důraz na tyto otázky dávají zpravidla zástupci mladé generace.

Tři pětiny firem zveřejňují své plány udržitelnosti, pomáhají jim ke zlepšení reputace

Značná část firem je si poptávky po informacích vědoma. Nadpoloviční většina firem (59 %) již dokonce zveřejňuje, jaké kroky v udržitelnosti podniká, ať už obecněji, nebo přímo v podobě nefinančního reportingu. Více než třetina firem (38 %) plánuje to samé, aktuálně jsou jejich strategie a aktivity buď ve vývoji, nebo s nimi firmy plánují přijít v následujících dvou letech. Pouze kolem 3 % firem v této oblasti v tuto chvíli nic nechystá.

„Vnímání problematiky ESG se mezi firmami jednoznačně posouvá. Většina firem již v současnosti přijímá fakt, že zveřejňování plánů a aktivit týkajících se udržitelnosti zlepšuje jejich reputaci na trhu společně s důvěrou obchodních partnerů. Zároveň přispívá k jejich konkurenceschopnosti a správný přístup k ESG zároveň firmám pomáhá v odolnosti vůči rizikům spojeným s environmentálními a sociálními výzvami,“ doplňuje Stanislav Klika.

Hlavními překážkami, se kterými se firmy potýkají při implementaci ESG strategií, jsou podle průzkumu zejména náklady (26 %), dále přílišná komplexnost dodavatelských řetězců (16 %) a kulturní překážky (15 %).

O studii společnosti BDO

Studii „The ESG Imperative“ společně realizovaly společnosti BDO Belgie a Mercuri Urval ve 13 evropských zemích: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Studie zahrnovala průzkum mezi společnostmi s cílem posoudit jejich postoje k udržitelnosti, překážky, kterým čelí, a jejich hlavní hnací síly. Výzkum využíval dotazníkovou metodiku a online průzkum provedený v listopadu a prosinci 2023 oslovil přibližně 150 společností.

Studie je v originále k přečtení zde.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má kanceláře v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář a BDO Valuation, s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž čítá více než 1 750 kanceláří.

Sněmovna ve středu schválila úpravu podmínek hrazení pojistného u dohodářů, konkrétně u zaměstnaných na dohodu o provedení práce (DPP). Ke zpřísnění podmínek placení sociálního a zdravotního pojištění mělo původně dojít od letošního července účinností velké novely zákoníku práce, nicméně poslanci rozhodli nyní jinak. Povinnost týkající se zaměstnaných na DPP začne platit až od ledna 2025, zároveň se změnily i podmínky. Ve výsledku bude pro firmy zaměstnávání lidí na DPP nadále výhodné, nicméně pouze těch, kteří mají celkově jen jednu dohodu o provedení práce, nebo těch, které daný zaměstnavatel zaregistruje na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako první, dříve než ostatní zaměstnavatelé, u nichž má zaměstnanec také podepsanou dohodu o provedení práce. Podrobnosti vysvětluje Jan Tuček, daňový poradce a partner společnosti BDO.

Úprava, kterou schválili poslanci, zavádí dva režimy dohody o provedení práce, které lze nazvat jako hlavní a vedlejší. „První režim bude platit pro ty dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí do registru České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro tyto smlouvy budou platit stávající pravidla, pojistné bude zaměstnavatel muset uhradit, pokud měsíční výdělek zaměstnance na DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, nyní 10 500 korun,“ uvádí Jan Tuček z BDO.

Pro všechny ostatní dohody, které může mít zaměstnanec uzavřené s dalšími firmami, budou již nicméně platit přísnější pravidla. Pojistné bude nutné hradit u všech s měsíčním příjmem 4 000 korun a výše.

Záležet bude tedy na tom, kdo ze zaměstnavatelů svého dohodáře zaregistruje jako první. „Zaměstnanci s dohodou o provedení práce registrovaní na sociální správě budou pro zaměstnavatele nadále výhodní. Firmy se nicméně obávají zvýšení administrativní zátěže a zvažují i tak omezení dohod,“ komentuje Jan Tuček z BDO.

Změna přichází kvůli řetězení dohod a ke zpřehlednění podmínek

„Cílem změny je zamezit řetězení dohod o provedení práce. Za starých podmínek totiž mohl mít daný člověk několik dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, a pokud se u všech jednotlivě vešel do limitu výdělku 10 tisíc korun, mohl se i s běžným příjmem v řádu několika tisíce korun vyhnout placení pojistného, což zatěžovalo státní kasu,“ komentuje Jan Tuček z BDO.

U původně navržených podmínek placení pojistného u DPP podle velké novelizace zákoníku práce firmy namítaly, že povinnosti nejsou příliš přehledné a že si nebudou moci ani naplánovat, kolik je zaměstnávání lidí na DPP bude reálně stát. „Nově schválená úprava podmínky zjednodušuje a zpřehledňuje,“ dodává Jan Tuček z BDO.

Poslanci schválili úpravu v rámci novely zákona o investičních společnostech, ke které změny pro DPP jako pozměňovací návrh připojil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Novelu musí schválit ještě senátoři a prezident, nicméně se v dalším legislativním procesu neočekávají komplikace, firmy by s ní proto měli již začít počítat.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o. a BDO Euro-Trend s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 750 kanceláří.

Tisíce tuzemských firem se v příštím roce dotkne zákon, který určí, jak se budou muset chránit před kybernetickými útoky. Zavedení sady opatření pro firmy, které se svému zabezpečení doposud nevěnovaly, se může vyšplhat až k jednotkám milionů korun. Zákon bude představovat spíše vhodnou minimální míru zabezpečení, firmy by v praxi měly být v kybernetické ochraně důraznější a včasnější, komentuje Tomáš Kubíček, partner společnosti BDO zodpovědný za oblast technologického poradenství a kyberbezpečnosti.

„Zejména státní správa, zdravotnický segment a středně velké firmy v českém vlastnictví, z naší zkušenosti často vyčkávají na konkrétní legislativní pojetí zákona o kybernetické bezpečnosti a vůbec na to, zdali se jich povinnost bude týkat. I tyto subjekty by se každopádně měly před hackerskými útoky chránit, a to již nyní. Bez správného zabezpečení jim při úspěšném kybernetickém útoku hrozí až mnohamilionové finanční ztráty, případně i reputační problémy,“ tvrdí kyberbezpečnostní expert z BDO Tomáš Kubíček. Kybernetické zabezpečení podle Tomáše Kubíčka mívají obvykle detailněji nastavené firmy se zahraničními mateřskými společnostmi, které jim to přikazují.

Zákonná povinnost bude vycházet z evropské směrnice NI2, kterou se Česko společně s ostatními unijními státy zavázalo přijmout nejpozději do 17. října letošního roku, a to v rámci připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti. Již nyní je ovšem jasné, že zákon stihne nabýt účinnosti nejdříve až v lednu 2025.

Jeho přijetí se protáhne i z toho důvodu, že začátkem dubna vrátila Legislativní rada vlády návrh zákona Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) s připomínkami k přepracování. Očekává se, že u návrhu zákona se upraví řada detailů, nicméně hlavní povinnosti pro firmy zůstanou beze změny a měly by s nimi proto již teď předběžně počítat. Zákon se celkově dotkne minimálně šesti tisíc firem, v závislosti na parametrech může však podle Tomáše Kubíčka jít dokonce o dvojnásobný počet.

Firmy se musí kybernetické ochraně věnovat dlouhodobě, jednorázová investice nestačí

Pro firmy bude nová povinnost znamenat nejprve vytvoření dokumentů, které budou stanovovat postupy a chování organizace v souladu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Očekávají se výdaje řádově ve stovkách tisíc korun. Druhým krokem bude zavedení technických bezpečnostních opatření. Pokud firma nemá dosud žádná technická opatření, náklady se mohou pohybovat v rozmezí vyšších stovek tisíc až jednotek milionů korun. K tomu se přičte následná podpora těchto technologií v dalších letech jejich provozu. „Firmy by měly mít na paměti udržování aktivní ochrany a potřebného financování dlouhodobě. Stává se, že sice mají v pořádku nastavené procesy i dokumentaci, jenže samotná praxe za tím zaostává, čímž se firma zbytečně dostává do rizika,“ prohlašuje Tomáš Kubíček.

Až budou mít firmy svou ochranu nastavenou, měly by svou odolnost vůči útokům prověřit – externími testy zranitelnosti anebo tzv. penetračními testy. Zároveň by si firmy měly v kritických systémech udělat audit toho, jaké mají dodavatele, jak ti jsou zabezpečeni a jaká u dodavatelů existují rizika.

Citlivá data útočník vyláká ze zaměstnance i po telefonu

Kybernetické útoky jsou stále komplexnější a zákeřnější, pro firmy je tak zásadní sledovat aktuální trendy, aby se před nimi mohly chránit a mohly správně proškolit své zaměstnance. Jednou z relativních novinek je vylákání citlivých údajů už ne za pomoci široké a relativně nahodilé rozesílky spamu, ale díky zacílení na konkrétního zaměstnance. Metoda nazývaná spear phishing spočívá ve vytipování lidí, jejichž údaje jsou nejcennější, kterým útočníci pošlou zprávu přesně na míru, aby zvýšili pravděpodobnost úspěchu a vylákali z nich, co potřebují.

Zároveň útočníci nejsou omezeni už jen komunikací po mailech a chatech. „Útočníci využijí třeba veřejně dostupné telefonní číslo a zaměstnanci s cílem vylákat od něj citlivé informace zavolají. Díky nástrojům umělé inteligence navíc útočníci zvládnou napodobit i hlas, takže se mohou snadno za někoho vydávat. Případně dokáží zfalšovat i videohovor. K zajištění věrohodnosti využívají osobní a přitom veřejně dostupné informace, které o konkrétních lidech najdou na sociálních sítích,“ říká Tomáš Kubíček z BDO.

Firmy by si měly chránit své přístupy a mít aktuální firmware

Útočníci využívají AI také k tomu, aby se automaticky připojovala například do nezabezpečených videokonferencí k odposlechu citlivých informací, nebo aby narušila nápovědu kódu, který programátoři mohou automaticky využít, aby si práci urychlili.

Další riziko spočívá v tom, kolik různých zařízení již dnes pracuje online v rámci tzv. internetu věcí. Ve firmách jsou to zařízení k měření spotřeby, rezervaci zasedaček, dálkové nastavování světel či klimatizace a různá čidla. „Ačkoliv je to skvělé pro byznys a efektivitu, znamená to zároveň riziko napadení, kterému by firmy měly aktivně předcházet. Zejména tím, že budou mít ve všech čidlech a zařízeních neustále aktuální firmware, který bezpečnostní mezery zalepuje,“ prohlašuje Tomáš Kubíček.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o. a BDO Euro-Trend s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 750 kanceláří.

Jako každý rok čeká většinu podnikatelů a část zaměstnanců povinnost podat daňové přiznání. Pro hladký průběh řízení s finančním úřadem je vhodné vyvarovat se nejčastějších chyb, kterých se lidé při vyplňování formuláře dopouštějí. Na co se zaměřit a co neopomenout, dále přibližuje Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.

Neradno zapomínat na přílohy

Pro uplatnění různých položek pro snížení daňové povinnosti je potřeba předložit množství podkladů. Vodítkem pro ně může být podpisová strana formuláře daňového přiznání, kde jsou v horní části uvedeny tzv. Přílohy DAP. Z naší zkušenosti osoby často nepřikládají k daňovému přiznání přílohy, které v seznamu výslovně uvedeny nejsou, zejména proto, že jsou třeba doložit pouze první rok uplatnění. Bez nich správce daně nárok obvykle správce daně neuzná.

Na přílohu lidé zapomínají například při odpočtu ve formě uhrazených úroků z hypotečního úvěru na bytové potřeby, při kterém je nutné přiložit smlouvu o hypotečním úvěru v prvním roce uplatnění či list vlastnictví z katastru nemovitostí. Dále se často chybuje v tom, že osoba uvádějící odpočet není vlastníkem nemovité věci či účastníkem úvěrové smlouvy.

Zároveň například při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nelze uplatňovat úroky hned od počátku – je nutné naplnit podmínku trvalého bydlení v dané nemovitosti, což samozřejmě není možné, pokud je nemovitá věc teprve ve výstavbě.

Dále lidé typicky zapomínají na doložení smlouvy u příspěvků na penzijní či životní pojištění (v prvním roce uplatnění). Ty jsou pro finanční úřad důležité, protože produkty, u kterých se o uhrazeného pojistné může odečíst od základu daně, mají velmi specifické podmínky, které některé produkty zejména životního pojištění nesplňují.

Duplicitní sleva na dítě

Rodiče mohou v daňovém přiznání uplatnit slevu na vyživované dítě, a to až do osmnáctých narozenin dítěte, případně pokud studuje, tak až do 26 let. Ovšem tato sleva platí jen pro jednoho z rodičů, nemohou ji užívat oba. Pokud si daňové zvýhodnění uplatňují oba rodiče za stejné dítě, správce daně to zjistí jednoduše podle dostupných údajů, jako je rodné číslo dítěte.

Pozor, co se započítává do vlastního příjmu u slevy na manžela/ku

Podmínkou pro uplatnění slevy na manžela či manželku jsou vlastní příjmy do 68 000 Kč. Důležité je, že se do tohoto limitu započítávají i osvobozené příjmy jako jsou příjmy z dědictví či darů či dávky nemocenského pojištění (tedy např. peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné či dočasná pracovní neschopnost), naopak se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, jako jsou rodičovský příspěvek či přídavek na dítě.

Chybné údaje či chybějící podpis

Jednou z častých chyb je vyplnění kolonky adresy místa pobytu aktuálním místem, kde člověk přebývá, přestože zde má být uvedena adresa trvalého bydliště. Chybné vyplnění adresy však může vést k tomu, že člověk přiznání podá na jiný finanční úřad nežli svůj místně příslušný a podání pak nemusí být na příslušný finanční úřad doručeno včas.

Zároveň pokud podávají osoby daňové přiznání v papírové podobě, doporučuji překontrolovat, že je přiznání podepsáno – a to jak v kolonce podpis, tak na případné žádosti o vrácení přeplatku. Jsou v tomto případě třeba dva podpisy na jedné straně, přičemž na ten druhý lidé občas zapomínají.

OSVČ by neměly zapomenout na povinné elektronické podání

Podnikatelé (OSVČ) se zpřístupněnou datovou schránkou musí povinně podávat daňové přiznání elektronicky. To lze učinit podáním přes portál Moje daně, či přímo přes datovou schránku. U té je třeba dbát na to, aby bylo podání ve správném formátu (XML), a nikoliv například ve formátu PDF.

Ohlídejte si osvobození příjmů z prodeje cenných papírů

Příjem z prodeje cenných papírů je osvobozený do výše 100 000 Kč ročně. Důležité je, že se opět jedná o limit hrubých příjmů a nikoliv zisku (tj. příjmy mínus výdaje). Při překročení této hranice příjmů jsou pak veškeré příjmy z prodeje cenných papírů zdanitelné. Zároveň toto osvobození nelze kombinovat s osvobozením příjmů z prodeje cenných papírů po třech letech držby.

U nemovitých věcí pozor na odpisy darovaných nemovitostí

Pokud fyzická osoba realizuje příjmy z nájmu nemovitých věcí (mimo režim ubytovacích služeb), zdaňuje takové příjmy v dílčím základu daně z nájmu. Pro účely výpočtu základu daně lze použít buďto výdaje procentem z příjmů (30 % příjmů, maximálně 600 000 Kč), či skutečné výdaje. Obvykle bude pro fyzickou osobu výhodnější použít skutečné výdaje, protože pak může uplatnit odpisy dané nemovité věci. Pozor však na nemovité věci, které fyzická osoba obdržela osvobozeným darem, taková nemovitá věc je vyloučena z odpisování.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o. a BDO Euro-Trend s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 750 kanceláří.

Stavební podnikatelé (typicky se živností Provádění staveb, jejich změn a odstraňování) podle Stavebního zákona od 1. 1. 2024 ručí za výplatu mzdy zaměstnanců svých subdodavatelů, na které vznikl nárok po tomto datu, a to až do výše minimální mzdy. Tato změna prošla tak trochu ve stínu velké Novely zákoníku práce, která se týkala zejména změn u dohod mimo pracovní poměr. Těsně před koncem minulého roku totiž představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) Zákon č. 408/2023 Sb., který mění Zákon o zaměstnanosti, nicméně v důsledku pozměňovacích návrhů se část zákona dotýká i Zákoníku práce. Téma dále přibližuje Adam Hussein, advokátní koncipient z BDO Legal.

Směrnice, ze které tato úprava vychází, primárně míří na ochranu vyslaných zaměstnanců. Pro ty je totiž obtížnější domoci se v hostitelském státě svých práv. Nicméně MPSV využilo možnost aplikovat „Zákon“ paušálně i na domácí subjekty, a to s odkazem na statistiky Evropské komise, které mají indikovat největší podíl nevyplacených mezd právě ve stavebnictví. Cílem má být motivace dodavatelů k výběru seriózních subdodavatelů. Dodejme ještě, že ve smluvním řetězci o více subdodavatelích ručí s dodavatelem společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce (generální dodavatel).

Důvodová zpráva demonstruje novou úpravu na následujícím schématu:

Pokud zaměstnavatel (Poddodavatel C) nevyplatí svému zaměstnanci (Zaměstnanec Z) mzdu do konce období její splatnosti, může se tento zaměstnanec obrátit na subjekt, pro kterého zaměstnavatel vykonává poddodávku (Poddodavatel B) a tento subjekt se stává ručitelem za výplatu mzdy, a to do výše minimální mzdy. Zároveň je ručitelem i Hlavní dodavatel (zhotovitel). Obdobně může postupovat Zaměstnanec Y (ručiteli jsou Poddodavatel A a Hlavní dodavatel). V případě, že by Poddodavatel A nevyplatil svému zaměstnanci mzdu (Zaměstnanec X), může se tento zaměstnanec pouze obrátit na Hlavního dodavatele.

Povinnosti ručitele

V případě nevyplacení mzdy zaměstnavatelem v období splatnosti může zaměstnanec písemně vyzvat ručitele k jejímu vyplacení. Výzva zaměstnance vůči ručiteli musí obsahovat stanovený výčet údajů tak, aby bylo možné splnit ručitelský závazek. Tyto údaje zahrnují např. označení zaměstnance a zaměstnavatele, druh vykonávané práce, období, za které uplatňuje mzdové nároky nebo i údaje potřebné pro výpočet odvodů.

Zároveň je povinností ručitele uhradit mzdové nároky do 10 dnů od obdržení výzvy, včetně odvodů a taktéž informovat zaměstnavatele o výši vyplacených částek. Jestliže dotčený zaměstnanec neučiní výzvu do 3 měsíců od splatnosti, právo uplatnit nárok u ručitele zaniká. Prakticky tak zaměstnanec subdodavatele může dodavatele vyzvat k uhrazení nevyplacené mzdy i 4 měsíce po dokončení příslušné subdodávky.

Pokuta za nesplnění ručitelské povinnosti může dosáhnout až 2 000 000 Kč. Pokud ručitel svou povinnost splní, má právo na náhradu plnění od zaměstnavatele. Pro tyto případy doporučujeme smluvně ošetřit i tyto závazky (např. pozastávkami, smluvními pokutami či započtením).

Povinnosti ručení se však ručitel může zprostit, a to tehdy, pokud mu subdodavatel poskytl při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení o bezdlužnosti od OSSZ a zdravotních pojišťoven. Zároveň mu nesmí být v posledních 12 měsících uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení pracovněprávních předpisů.

Při splnění této podmínky neručí ani za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce. Doporučujeme tak v tomto duchu upravovat smluvní dokumentaci a trvat na doložení potvrzení od subdodavatelů. Potvrzení od OSSZ a zdravotních pojišťoven jsou v praxi zažitá, poslední potvrzení bude vydávat Státní úřad inspekce práce.

Zvláštní povinnosti subdodavatelů

Pokud je zaměstnavatel subdodavatelem v rámci smluvního řetězce stavebních podnikatelů, má povinnost informovat o této skutečnosti své zaměstnance před zahájením práce a seznámit je s jejich právy a povinnostmi plynoucími ze zakotvení ručení. Zaměstnavatel je zároveň povinen poskytnout jim informace o dalších subjektech v rámci smluvního řetězce, tedy zejména o dodavateli a dodavateli na nejvyšším stupni smluvního řetězce, kteří ručí za výplatu mzdy zaměstnance a u kterých může zaměstnanec uplatnit své nároky.

To platí i o změnách údajů, o kterých zaměstnavatel informoval. Pokud by byla informace poskytnutá zaměstnanci chybná (například špatně uvedený název společnosti, u které lze uplatnit nároky), představuje tato skutečnost naplnění skutkové podstaty nového přestupku v Zákoně o inspekci práce (pokuta až 200 000 Kč).

Problematické oblasti, důsledky

Vzhledem k rychlosti legislativního procesu, při kterém byla novela přijímána, tak vyvolává spoustu aplikačních problémů a nejasností. Příkladem lze vyjmenovat následující:

• Okamžik zahájení realizace smluvního plnění. Tento okamžik se zvlášť u větších projektů může rozcházet s datem uzavření smlouvy, a to i o několik měsíců. Dodavatel tak nebude mít jistotu, že splňuje podmínky stanovené zákonem pro zproštění se povinnosti ručení.
• Ověření pravdivosti informací ve výzvě zaměstnance. Zákon nedává ručiteli možnosti, jak ověřit, že uplatňovaný nárok je oprávněný – zda je vůbec zaměstnancem subdodavatele nebo v jakém rozsahu práci na zakázce vykonával. Výzva zaměstnance podle znění zákona nemusí obsahovat žádné podklady k ověření, pouze informace. Pokud však ručitel nevyplatí mzdu do 10 dnů, čelí hrozbě pokuty.
• Rozsah ručení. Ručení má pokrývat mzdové nároky v rozsahu, v jakém se zaměstnanci podíleli na smluvním plnění pro dodavatele. Pokud však zaměstnancům bude vyplacena mzda pouze částečně, není vůbec zřejmé, zda či v jakém rozsahu by měl ručitel plnit.

Nelze pochybovat o tom, že novela s sebou přináší do praxe řadu nových administrativních povinností. Zároveň, čím širší bude ručení, tím větší bude tlak na jeho promítnutí do ceny jako tzv. rizikovou přirážku. Zdražit by tak mohly zejména velké stavby, kde jsou komplikované subdodavatelské řetězce.

Pak si lze pokládat otázku, zda zákon přijatý bez širší diskuse jako pozměňovací návrh, na který jsme se mohli po vyhlášení ve Sbírce zákonů připravovat pouze 4 dny, opravdu bude účinným nástrojem vymáhání práv pro ty, které má chránit. Nebo spíše přinese novou administrativu, náklady a zpomalí procesy ve stavebnictví.

Autor: Adam Hussein, advokátní koncipient z BDO Legal

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o. a BDO Euro-Trend s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 750 kanceláří.

Nejstarší česká společnost se specializací na daňové poradenství Euro-Trend, kterou v roce 1990 založil a dosud vedl Ing. Jiří Nekovář, Ph.D., se stala součástí poradenské společnosti BDO. Jiří Nekovář, který byl v letech 1996 až 2011 nejdéle sloužícím prezidentem Komory daňových poradců, v letech 2013 až 2014 prezidentem Evropské konfederace daňových poradců, adviser asijské organizace AOTCA a je zakladatelem Global Tax Adisory Platform GTAP, působil také jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Nyní stojí v čele společnosti BDO Euro-Trend, která se stala součástí BDO Czech Republic.

„Pana Jiřího Nekováře osobně považuji za největší českou osobnost v oblasti daňového poradenství, za tátu daňových poradců v Česku. Velmi si vážím jeho odbornosti i toho, co pro Českou republiku v oblasti daňového systému vykonal. Proto jsem poctěn tím, že se po téměř 35 letech samostatného podnikání rozhodl spojit právě s BDO, společností s vizí být tím nejlepším místem pro odborníky a osobnosti, jako je Jiří. Bude pro nás důležitým mentorem a vzorem pro naše stávající i budoucí kolegy,“ říká Miroslav Jandečka, řídící partner BDO v České republice.

Euro-Trend je společnost zabývající se daňovým a ekonomickým poradenstvím. Tým jeho pracovníků zahrnuje odborníky z různých oblastí s mnohaletými zkušenostmi, kteří řeší složité daňové a legislativní záležitosti, nejen v národním, ale i mezinárodním měřítku.

„Společnost BDO mě zaujala po fúzi s More Stephens, kdy došlo k významným změnám ve vedení společnosti a také v jejím hodnotovém žebříčku. Miroslava Jandečku i řadu dalších stávajících partnerů BDO znám již delší dobu. Oceňuji jejich odbornost, přístup ke klientům, firemní kulturu a snahu posouvat náš obor kupředu. S BDO jsem se rozhodl spojit především proto, abych svým klientům dokázal poskytnout širší odborné zázemí. Pro současné zaměstnance je to pak příležitost rozšiřovat si svou kvalifikaci a růst v prostředí velké poradenské firmy,“ vysvětluje Jiří Nekovář.

Cenu transakce se obě firmy rozhodly nezveřejňovat.

O společnosti BDO

BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Plzni, Brně, Domažlicích, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Ostravě.

BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o. a BDO Euro-Trend s.r.o. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 115 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 750 kanceláří.