administrativní zátěž Archivy

28. režim: Evropská konzultace startuje. Je to příležitost pro startupy, kterou si Česko nesmí nechat ujít

Praha 9. července 2025 – Evropská komise spouští veřejnou konzultaci k tzv. 28. režimu – novému právnímu rámci, který má startupům a rychle rostoucím firmám umožnit podnikat napříč EU podle jednotných pravidel. Do konzultací se mohou zapojit jednotlivé členské státy, firmy, jednotlivci, i profesní organizace. Cílem je odstranit překážky způsobené roztříštěností národních legislativ a posílit konkurenceschopnost evropských rychle rostoucích firem. Legislativní proces má být zahájen v prvním čtvrtletí roku 2026, a pokud má mít režim reálný dopad ještě do konce mandátu současné Evropské komise, je potřeba jednat rychle. Česká republika už první krok k podpoře takových firem udělala – před začátkem prázdnin schválila zákon o zaměstnaneckých akciích (ESOP), který startupům pomáhá udržet klíčové talenty.

„Pro startupy a další firmy, které chtějí od počátku růst mezinárodně, by 28. režim mohl znamenat zjednodušení právních postupů, snížení administrativní náročnosti a lepší přístup na různé trhy EU. Ačkoliv není režim určen výhradně pro startupy, jeho přínosy pro rychle rostoucí a inovacemi poháněné podniky by mohly být zásadní,” komentuje Arthur Jordão, výkonný ředitel European Startup Nations Alliance (ESNA).

Právní roztříštěnost brzdí růst evropských startupů

Startupy se potýkají s právní nejistotou, vysokými náklady na zakládání a správu firem v různých členských státech a s omezenou mobilitou kapitálu i talentu. Právě právní roztříštěnost je jedním z hlavních důvodů, proč evropské startupy nedosahují globálního měřítka – shodli se na tom zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Czech Founders, CzechInvest, České startupové asociace, Evropské komise a ESNA při debatě, která se koncem června uskutečnila v Praze.

Cílem 28. režimu je vytvořit volitelný evropský právní rámec, který bude fungovat paralelně s národními právními systémy a startupům nabídne digitální a srozumitelnou infrastrukturu. Podle návrhu iniciativy EU Inc, kterou podepsalo více než 16 tisíc lidí napříč evropskými startupovými ekosystémy, by měl režim zahrnovat jednotná pravidla pro zakládání a správu firem, digitální obchodní rejstřík, standardizované právní dokumenty i flexibilní rámec pro zaměstnanecké akciové programy.

„Teď mají jednotlivé členské státy včetně Česka možnost přímo se podílet na utváření konkrétní podoby 28. režimu. Nesmírně mě těší, že Česká republika v tom sehrává aktivní roli. 28. režim by mohl být pro evropské startupy zlomovým bodem. Místo řešení 27 různých právních systémů by podnikatelé mohli využít jeden jednotný volitelný rámec, který umožní rychlejší růst a expanzi napříč EU a také získávání investic od investorů mimo EU. Pro české startupy je to příležitost rozvinout křídla na evropském trhu bez zbytečné byrokracie a právních překážek,“ říká Barbora Werdmölder, ředitelka Czech Founders.

Zdanění až po prodeji a výjimka z odvodů

Nový právní rámec pro zaměstnanecké akcie je významný krok, který Česká republika směrem k podpoře startupů učinila. Umožní firmám motivovat zaměstnance podílem na firmě – nástrojem, který je pro startupy často klíčový, protože v počátečních fázích nemohou platově konkurovat zavedeným firmám. Možnost nabídnout podíl na firmě tak významně posiluje jejich šanci získat a udržet špičkové odborníky.

Zaměstnanci budou nově odvádět daň z příjmu až při prodeji svého podílu. Při splnění zákonných podmínek zároveň nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Režim je dobrovolný a firmy se do něj přihlašují prostřednictvím Finanční správy. „Zkušenost se zaváděním zákona o zaměstnaneckých akciích ukázala, že i v Česku umíme připravit moderní legislativu, která startupům reálně pomáhá. Právě tyto zkušenosti chceme vnést i do evropské debaty,” říká Markéta Přenosilová, startup ambasador v CzechInvest, členka správní rady Czech Founders a dřívější předsedkyně představenstva ESNA.

Startupy z Evropy mizí do USA

Nedostatečně sjednocené podmínky napříč členskými státy jsou důvodem, proč je vytvoření 28. režimu tak naléhavé. Evropa je sice silná ve vzniku inovací, ale opakovaně selhává v jejich škálování. Až 30 procent evropských scaleupů se za posledních 15 let přesunulo mimo EU – nejčastěji do Spojených států, které nabízejí jednodušší právní prostředí, vyšší dostupnost kapitálu a otevřenější přístup k riziku.

Zahraniční investoři často nevstupují do českých firem ne kvůli kvalitě produktů nebo technologií, ale kvůli nákladům a nejistotě spojené s právním prostředím. Rozdílné národní režimy v oblastech jako je insolvence, korporátní struktura nebo akcionářská práva zvyšují transakční náklady natolik, že investoři raději volí firmy ze známějších jurisdikcí.

Výsledkem je, že i české firmy kvůli zahraničnímu kapitálu – ale i jednodušší legislativní infrastruktuře – často relokují do Lucemburska, Nizozemska nebo USA. To byl i případ společnosti Draslovka, která při snaze získat investici ve výši 800 milionů dolarů narážela u investorů opakovaně na obavu z českého sídla. Přes 25 procent oslovených investorů odmítlo vstup právě kvůli české jurisdikci. Firma nakonec vytvořila investiční strukturu v Lucembursku – nikoliv kvůli zásadním rozdílům v právu, ale kvůli jeho vyšší důvěryhodnosti.

„Abychom situaci s odchody a prodeji startupů do USA zlepšili, potřebujeme si doma i na úrovni Evropy odpracovat hodně úkolů. ESOPy jsou jen první krok. Pro zjednodušení života startupů dává smysl zavést po vzoru Španělska startupový zákon. Pro rozmnožení kapitálu na počáteční investice schválit model na bázi britského EIS, který vytvoří lepší podmínky pro andělské investory. V celé Evropě musíme celkově posílit kapitálové trhy, abychom měli po ruce i ty opravdu velké peníze pro investice do scale-upů a firem, které už bojují na globálních trzích,“ zdůrazňuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.

Evropa se musí naučit riskovat a firmám uvolnit ruce už na startu

Evropské startupy často ztrácejí tempo už při samotném zakládání firmy. Zdlouhavé procesy, vysoká administrativní zátěž a právní nejistota kontrastují s prostředím v USA, kde lze podnik spustit během několika kliknutí a kde se podnikatelské selhání bere jako přirozená součást růstu. Evropa nejenže potřebuje zjednodušit formality, ale také změnit přístup – podpořit podnikavost, ambice a chuť riskovat.

Veřejná konzultace k tzv. 28. režimu právě probíhá a potrvá až do 30. září 2025. Stačí vyplnit elektronický formulář na portálu Evropské komise. „Chceme, aby se do konzultací zapojila co nejširší škála aktérů – od startupů a investorů po profesní asociace či veřejnou správu. Každý relevantní názor může pomoci lépe nastavit pravidla, která budou funkční napříč celou unií. Všechny připomínky důkladně zanalyzujeme a zohledníme při přípravě finální podoby návrhu,“ uzavírá Josef Schwarz, ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice.

O Czech Founders

Czech Founders je nezisková organizace, která od roku 2019 sjednocuje komunitu více než 1 000 českých zakladatelek a zakladatelů startupů s globálními ambicemi. Technologické podnikatele propojuje prostřednictvím meetupů, networkingových akcí a edukativních programů, podílí se současně i na řadě iniciativ, které rozvíjejí podnikavost. Tým Czech Founders přináší například komunitní Slack pro foundery #Forum; pravidelně pořádá Founders’ Breakfast, kde se startupisté mohou inspirovat příběhy ostatních a v tomto roce bude pilotovat Czech Founders Week pro střední školy. Czech Founders dlouhodobě mapuje český startupový ekosystém skrze otevřená data a výzkumy. České startupy také reprezentuje při jednáních se státní správou a politickou reprezentací, jak na půdě Evropské komise, tak na mezinárodních akcích i v médiích.

Pouze čtvrtina českých firem už využívá AI, do 3 let by to měla být každá druhá. V kreativních oborech je to globálně již přes 80 %.

Praha 29. května 2025: V srpnu 2024 se Česká republika přiblížila zásadnímu bodu obratu v oblasti umělé inteligence (AI). Přijetím evropského AI Aktu by se měla otevřít cesta k bezpečnému a etickému využívání umělé inteligence napříč sektory. Podle dat Hospodářské komise dnes AI využívá zhruba čtvrtina firem, do tří let by to však měla být až polovina. V praxi ale mnoha firmám stále chybí dostatečné kapacity i know-how. Dle čísel české technologické společnosti Everbot, která se zaměřuje na vývoj AI aplikace poskytující svým uživatelům desítky nejlepších AI nástrojů na jednom místě, to například v kreativních oborech je globálně až 80 %.

Hospodářská komise ČR v rámci svého pravidelného šetření zjišťovala stav zavádění AI v českých firmách. Z výsledku vyplývá, že 28 % českých firem dnes využívá AI v rámci svého podnikání, ale toto číslo by se do 3 let mělo zvednout až o polovinu. I přes začlenění AI do své strategie však často reálná implementace do provozu pokulhává. Umělá inteligence má veliký potenciál usnadnit nejenom administrativní procesy, přes 35 % vidí přínos i ve snížení nákladů.

Hlavními problémy při implementaci AI nejsou pouze finanční prostředky, ale také nedostatečné kvalifikace a vzdělávání zaměstnanců. Na tuto limitaci také navazuje mnohdy nedostatečné know-how, které jako překážku uvedla téměř polovina respondentů. V souvislosti s přijetím Aktu o umělé inteligenci (tzv. AI Act) se často skloňují obavy z další administrativní a regulatorní zátěže, která by ve výsledku mohla zpomalit technologický vývoj systémů AI.

V marketingové komunikaci a kreativních oborech AI již dominuje, přeš 80 % firem celosvětově již na AI spoléhá

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí každodenní praxe většiny marketingových a kreativních firem po celém světě. Pomáhá automatizovat rutinní úkoly, čímž uvolňuje čas a kapacitu pro činnosti, které vyžadují originální myšlení a odborné dovednosti. Podle globálního průzkumu mezi marketingovými profesionály (leden 2025) se AI využívá nejčastěji na tvorbu obsahu, optimalizaci e-mailového marketingu, správu sociálních médií a cílení reklamy. Její přínos však sahá mnohem dál. Generativní AI výrazně zvyšuje efektivitu také v kreativních oborech skrze modely jako např. DALL-E a Midjourney. Až 83 % profesionálů z kreativních profesí a 75 % marketérů již AI zakomponovalo do svých pracovních procesů.

Umělá inteligence a její využití je také již součástí veřejné debaty v Česku, což potvrzuje i fakt, že v rámci Národní strategie je v Česku do AI implementace směřováno 19 miliard Kč. Její využití už dávno není omezeno na nadnárodní technologické giganty jako Google či Microsoft. Aktuálně ji v Česku využívá 22 % malých a 28,3 % středních firem. Aby však její potenciál mohl být skutečně naplněn napříč trhem, je zásadní zajistit dostupnost těchto technologií podnikatelům všech velikostí.

„Demokratizace umělé inteligence je zásadní pro to, aby její přínosy nebyly výsadou světových hráčů jako Google nebo Amazon, které AI implementují obrovskou rychlostí. Ti do vývoje umělé inteligence letos investují dohromady 320 miliard dolarů. AI by se mělo stát hnacím motorem inovací napříč i celým českým trhem,“ říká Roman Berglowiec, expert na AI a CEO společnosti Everbot. „Česko musí dohnat technologický pokrok v AI, abychom neskončili na vedlejší koleji,“ dodává. Everbot se právě z této potřeby zrodil. Funguje jako partner, který pomáhá firmám pochopit, zavést a efektivně využít nejnovější AI technologie prakticky, srozumitelně, a hlavně na jednom místě.

V roce 2025 byl trh s umělou inteligencí v marketingu odhadován na 47,3 miliardy amerických dolarů. Podle odhadů by jeho hodnota měla do roku 2028 vzrůst na více než 107,5 miliardy dolarů. Stejně jako v marketingu lze očekávat, že i celosvětové využívání AI ve firmách bude nadále dynamicky růst. V následujících letech se předpokládá výrazný nárůst počtu organizací, které umělou inteligenci implementují do svých procesů, ať už v oblasti automatizace, zákaznické podpory, datové analýzy nebo provozu e-shopů. AI se tak postupně stává standardním nástrojem moderní firemní infrastruktury napříč odvětvími.

Je NIS2 strašákem, nebo příležitostí uchopit lépe kybernetické zabezpečení firmy?

Evropská směrnice NIS2 (Network and Information Security Directive) se stává klíčovým milníkem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jejím cílem je posílit ochranu kritické a významné infrastruktury v celé EU, a tím zvýšit odolnost firem vůči kybernetickým hrozbám. Česká republika se na implementaci této směrnice připravuje, přičemž nová legislativa by měla vstoupit v platnost v polovině letošního roku.

Co NIS2 znamená pro firmy?

Směrnice NIS2 rozšiřuje působnost předchozí regulace a zahrnuje více sektorů a firem, než tomu bylo dosud. „Povinnost splnit nové bezpečnostní požadavky se tak bude týkat i společností, které dříve regulaci nepodléhaly, například z odvětví potravinářství, odpadního hospodářství, řízených IT služeb a dalších,“ upozorňuje Martin Votava ze společnosti COMGUARD.

Kromě toho mezi klíčové změny patří také přísnější požadavky na řízení rizik, kdy firmy budou muset aktivně monitorovat a řídit kybernetická rizika, větší odpovědnost vedení firem – management bude osobně odpovědný za dodržování opatření, a v neposlední řadě také oproti dosavadní směrnici NIS výraznější sankce za nedodržení pravidel.

Jak se k NIS2 postavit?

Nové povinnosti mohou na první pohled působit jako administrativní zátěž, ale je důležité zachovat klid a přistupovat k nim strategicky.

1. Nenechte se vylekat – Ačkoliv NIS2 přináší změny, klíčové je pochopit, co se od vaší firmy konkrétně očekává, a postupně zavést nezbytná opatření.

2. Neexistuje kouzelné řešení – Žádný jeden produkt nebo opatření nevyřeší kyberbezpečnost kompletně. Důležité je kombinovat různé nástroje a postupy.

3. Řešte kyberbezpečnost kvůli sobě, ne kvůli zákonu – Dodržování pravidel je třeba vnímat jako investici do bezpečnosti firmy a ochrany know-how, nikoli jen jako splnění legislativních požadavků.

Trellix jako komplexní řešení kybernetické bezpečnosti

Aby firmy mohly efektivně čelit výzvám spojeným s NIS2, poohlíží se po robustním a flexibilním bezpečnostním řešení. Pro naplnění všech požadavků je klíčové mít k dispozici nástroje, které umožní včasné odhalení rizik, rychlou reakci na incidenty a systematické posilování obranyschopnosti.

Jednou z možností, jak tyto cíle naplnit, je využití bezpečnostního portfolia Trellix, které na českém trhu zastupuje společnost COMGUARD. Řešení Trellix pokrývá široké spektrum oblastí – od ochrany koncových zařízení přes zabezpečení e-mailové a síťové komunikace až po nástroje pro detekci hrozeb a řízení incidentů. Využívá přitom moderní přístupy jako je zapojení umělé inteligence či behaviorální analýzu.

NIS2 vnímá kybernetickou bezpečnost jako proces, ne jako jednorázové opatření. Právě komplexní a dlouhodobě rozvíjené systémy, jaké nabízí Trellix, mohou firmám pomoci nejen splnit legislativní povinnosti, ale také lépe čelit aktuálním i budoucím kybernetickým výzvám.

Úřad práce chystá změny. Nezaměstnané rozdělí do kategorií

PRAHA, 23. DUBNA 2025 – Úřad práce chystá ještě letos zavést zásadní změny v přístupu k nezaměstnaným. Plánuje je rozdělit do dvou skupin. Úřad si od novinek slibuje větší efektivitu a rychlejší hledání práce pro nezaměstnané.

Nerizikoví a rizikoví nezaměstnaní – takové budou dvě skupiny, do kterých úřad práce plánuje uchazeče o zaměstnání rozdělovat. Zatímco první skupinu nechce úřad zatěžovat zbytečnou administrativou, na druhou skupinu nezaměstnaných se zaměří víc. „Rozdělení uchazečů do rizikové a nerizikové skupiny vychází z prognostického modelu, který bere v úvahu různé okolnosti ovlivňující šance najít zaměstnání. Uchazeči v nerizikové skupině mají po dobu prvních pěti měsíců nezaměstnanosti více volnosti a mohou si hledat práci sami, bez nutnosti intenzivnější podpory úřadu. Naopak u rizikových uchazečů je od začátku potřeba větší péče, takže se jim nabízí častější poradenství, rekvalifikace nebo vyšší počet pohovorů. Cílem je zajistit každému uchazeči co největší podporu podle jeho konkrétní situace. Tento přístup má za cíl efektivnější využití kapacit úřadu a lepší podporu uchazečů při hledání zaměstnání,“ popsala Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Personalisté plánované změny vítají. Zároveň ale mají obavy z přístupu k nezaměstnaným. „Toto rozdělování uchazečů podle jejich předpokládaných šancí na nalezení práce má smysl, protože umožňuje zaměřit podporu tam, kde je nejvíc potřeba. Na druhou stranu je důležité, aby takové třídění nevedlo k nálepkování či přehlížení individuálních potřeb a možností. Klíčem je pracovat s těmito modely citlivě – neslouží k tomu, aby někoho diskriminovaly, ale aby pomohly upravit přístup a podpořit lidi co nejefektivněji. Pokud to opravdu povede k cílenější a efektivnější pomoci lidem, kteří to potřebují nejvíc, pak to vítám. Rozdělování ale musí být založeno na datech a individuálním přístupu, ne na škatulkování,“ upozornila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Kdo bude do jaké skupiny patřit určí úřad práce podle několika kritérií. Rozhodovat bude například délka nezaměstnanosti, ale i region. „Podle dostupných informací by mezi rizikové měli patřit ti, kdo mají dlouhodobě problém najít práci – například lidé po padesátce, s nízkou kvalifikací nebo třeba osoby, které nemohou nastoupit na plný úvazek. Nerizikoví by měli být ti, kdo mají dobrou praxi, vzdělání a nejsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. V Ústeckém kraji nebo Moravskoslezském regionu, kde je problém s nezaměstnaností nejsilnější, očekávám, že bude výrazně více rizikových uchazečů. Celorepublikově odhaduji, že do rizikové skupiny spadne kolem 60 procent nezaměstnaných,“ řekla Marcela Vyskoková.

Změny by měly začít platit v druhé polovině letošního roku, rozdělování do skupin není ale jedinou novinkou, kterou úřad práce chystá. „Vedle rozdělování do skupin se mluví o větší důslednosti v kontrole a také o přehodnocení takzvaných neobsaditelných pozic – tedy zastaralých pozic, které už vlastně neexistují a v systému zůstaly „viset“. To může mít vliv i na celkovou statistiku nezaměstnanosti, která v posledních měsících mírně vzrostla. Jedním z důvodů růstu je právě pročišťování databáze, se kterým úřad už začal a přestala se tak uměle snižovat čísla nezaměstnanosti. Jde o dobrý krok směrem k větší transparentnosti, ale zároveň to přináší nepříjemný dopad na papírovou statistiku,“ vysvětlila Olga Hyklová.

Mezi nejčastější zadavatele pracovních nabídek na úřadu práce patří menší firmy. Forma nabídky ale musí splňovat řadu kritérií. Některá pravidla úřadu práce působí až bizarně a celý proces obsazování pozic zbytečně zdržují a komplikují. „Nabídka pracovní pozice musí být formulována neutrálně – bez uvedení věku, pohlaví nebo jakéhokoli zvýhodnění. Neměly by se objevovat ani požadavky jako „mladý kolektiv“ nebo „vhodné pro maminky“ – to už může být úřadem vyhodnoceno jako diskriminace. A přesně tady vidím určitou absurditu, protože přesnější zacílení inzerátu, které by vedlo k rychlejšímu obsazení pozice, bývá pokutováno. Setkali jsme se s tím, že stačilo uvést pozici v ženském rodě, a byla nám udělena pokuta ve výši několika tisíc korun za údajnou diskriminaci mužů. Takové situace ukazují, že pravidla jsou často aplikována příliš striktně a bez kontextu. O to víc je pak překvapující, když se nově hovoří o rozdělení uchazečů podle rizikovosti,“ uvedla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Udělení pokuty za špatně formulovaný inzerát není nic výjimečného. Právě větší flexibilitu v zadávání inzerátů by personalisté uvítali. „Zkušenost je taková, že úřad práce postupuje velmi přísně u formální správnosti inzerátů. Někdy se trestá i to, co bylo míněno dobře, a právě to odrazuje zaměstnavatele od spolupráce. A to je škoda – pokud chceme aktivně pomáhat lidem zpět do práce, měli bychom vytvářet prostor pro flexibilitu a rozumný přístup,“ uzavřela Gabriela Hansliková.

ADVANTAGE CONSULTING, www.acjobs.cz

Personální agentura Advantage Consulting je největší česká personální agentura v oblasti Recruitmentu. Uchazečům o zaměstnání pomáhá s jejich uplatněním na trhu práce od roku 2002. Síť poboček má po celé ČR. Zajišťuje komplexní služby v oblasti lidských zdrojů, poradenství v otázkách náboru a hodnocení nových či stávajících zaměstnanců.

Udržitelnost, nebo hospodářský růst? Evropská unie představila strategii pro průmysl a energetiku

Evropská komise na konci února představila Akční plán pro dostupné energie, který je součástí ambiciózní strategie Clean Industrial Deal. Podpora ze strany politiků i odborné veřejnosti ale zůstává nejistá, kritici totiž varují před oslabením konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Evropa si tak podle expertů bude muset vybrat – buď bude preferovat ziskovost a konkurenceschopnost svého průmyslu, nebo se zaměří na klimatické cíle. Budoucí podobu legislativy navíc mohou ovlivnit podzimní parlamentní volby.

Snížení účtů za energie, vyšší konkurenceschopnost Evropy i schopnost reagovat na energetické krize. To všechno by měly upravit nové iniciativy Clean Industrial Deal (CID) a Akční plán pro dostupné energie, které představila Evropská komise na začátku letošního roku. Jejich implementace podle Evropské komise sníží administrativní i regulační zátěž pro firmy a taky postupně odstraní překážky v cestě za jednotným unijním trhem. Cílem plánu je ušetřit Evropanům v letošním roce 45 miliard eur, do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard ročně.

Rozhodující faktor? Balanc mezi udržitelností a hospodářským růstem

Navzdory ambiciózním cílům mají tyto evropské plány několik zásadních mezer. Jednou z nich je podle odborníků napětí mezi klimatickými ambicemi a konkurenceschopností. Dekarbonizace průmyslu totiž přináší vyšší náklady, což může vést k přesunu výroby mimo Evropskou unii a dalšímu oslabení průmyslu na území starého kontinentu. „Plán také nepočítá s tím, že evropské státy budou muset v následujících letech významně navýšit své rozpočty na obranu, což může omezit veřejné financování dekarbonizačních opatření,“ popisuje Radek Mikulášek, vedoucí oddělení energetických projektů společnosti Enbra.

Podle aktuálních dat čelí evropský průmysl v současnosti až trojnásobně vyšším nákladům na energie než jeho konkurence v USA nebo Číně. Evropské plány i proto slibují zrychlenou elektrifikaci průmyslu, posílení dlouhodobých smluv na nákup elektřiny nebo snížení daní pro podniky, které se zavážou k investicím do dekarbonizace svého podnikání. To ale vzbuzuje řadu otázek. „Ačkoliv Clean Industrial Deal počítá s finančními prostředky v hodnotě 100 miliard eur na ekologicky šetrnou výrobu, stále není jasné, odkud budou tyto prostředky pocházet nebo jak budou alokovány mezi jednotlivé členské státy,“ vysvětluje Mikulášek. Jeho realizace tak bude záviset na budoucím přijetí konkrétních opatření, což může vytvořit nejistotu pro průmyslové podniky.

Kritici v souvislosti s oběma dokumenty vyčítají Evropské komisi zejména absenci jakýchkoliv praktických opatření a také pokračování snahy o naplnění nereálných ekologických cílů. Tato kritika je podle Mikuláška do značné míry oprávněná. Zejména CID totiž v současné podobě představuje spíše strategický rámec a soubor proklamací. „Na druhou stranu dokumenty obsahují i některá konkrétní opatření, například finanční podporu pro ekologickou výrobu, zjednodušení pravidel pro státní pomoc a podporu evropských dodavatelských řetězců. Klíčové tak bude najít rovnováhu mezi udržitelností a hospodářským růstem,“ tvrdí Mikulášek.

O reálném dopadu evropské iniciativy rozhodnou podzimní volby

Už první reakce na domácí scéně ukázaly, že politická podpora akčního plánu nebude hladká. Ohlasy na novou evropskou iniciativu se různí, do hry navíc vstoupí podzimní parlamentní volby. I ze strany současné vlády jsou slyšet spíše negativa – premiér Petr Fiala upozornil na rozpor mezi podporou průmyslu a klimatickými ambicemi. „Česká republika se bude snažit vytvořit alianci států, které budou chtít zmírnit klimatické cíle EU ve prospěch konkurenceschopnosti. Český průmysl volá po moderní politice, která by reflektovala evropská specifika a chránila domácí průmysl před konkurencí z USA a Číny,“ předpovídá Mikulášek. Podpora nové environmentální iniciativy tak bude záviset především na tom, v jakém rozsahu bude její podoba omezovat český průmysl.

Clean Industrial Deal byl Evropskou komisí představen v únoru 2025, legislativní návrhy a doporučení pro členské státy budou vypracovány teprve na jeho základu. „První dopady těchto opatření se mohou projevit v horizontu dvou až tří let. Vše samozřejmě bude závislé na aktuální politické reprezentaci, po podzimních volbách se může mnoho změnit,“ tvrdí Mikulášek. Pokud by měl Akční plán silnou politickou podporu, mohla by se Česká republika dočkat plné implementace nejdříve v roce 2030.

O společnosti ENBRA

Firma ENBRA byla založena roku 1991 a od svých počátků až do dnešní doby se profiluje jako klíčový hráč v oblasti technického zařízení budov. Obchodní a zakázkové aktivity společnosti zahrnují mimo jiné také oblast měření spotřeby vody a tepla, indikace dodaného tepla v bytech, rozúčtování nákladů na vytápění, dodávky bojlerů, kotlů, tepelných čerpadel, energetické audity budov a mnoho dalšího. Společnost ENBRA provozuje rovněž nejrozsáhlejší síť špičkově vybavených autorizovaných metrologických středisek v ČR a SR.