3D tisk Archivy - PressMob

FITY: Jak AI akcelerovaná RTX pomohla vybudovat úspěšnou firmu o jednom člověku

Tento týden RTX AI Garage představuje Marka Theriaulta, který vybudoval svou značku chladících 3D tištěných puků FITY jen s pomocí 3D tiskárny, RTX 4080 SUPER a AI, které ho dovedly od konceptu až na pulty obchodů.

Jeho stěžejní produkt, FITY Flex, používá mrazicí puky, které udržují nápoje studené – žádný led, žádný nepořádek, žádný objem. Aby jej mohl uvést v život, vytvořil Theriault produktovou linku plně poháněnou umělou inteligencí a na každém kroku využíval nástroje RTX.

Díky akceleraci RTX a nástrojům, jako jsou ComfyUI, Stable Diffusion XL a FLUX.1 Theriault:

Vytvářel koncepty produktů, obaly a reklamní grafiku – to vše ještě před fyzickou tvorbou prototypů.
Vytrénoval vlastní modely LoRA, aby odpovídaly estetice jeho značky.
Používal sítě ControlNets ke zdokonalení póz a kompozic
Navrhoval marketingové texty a patentové přihlášky s využitím LLM
Využíval optimalizované mikroslužby FLUX.1 NIM v rozhraní ComfyUI s pouhými 11 GB VRAM díky technologii NVIDIA TensorRT.

Výsledkem je fotorealistická reklamní kampaň generovaná umělou inteligencí a produkt vytvořený od nuly jediným člověkem díky platformě RTX. „V posledních několika měsících jsem přešel od vykreslování s pomocí AI k plně AI generovaným snímkům pomocí vlastního Flux LoRA, který jsem vycvičil ve firmě. Moje RTX 4080 SUPER byla nezbytná pro rychlé školení a iterace.“ říká zakladatel společnosti FITY.

Další zajímavé novinky z blogu z tohoto týdne:

Notebooky s GeForce RTX 5050 se dnes začínají prodávat po celém světě za cenu od 999 dolarů. GPU GeForce RTX 5050 Laptop jsou vybaveny 2 560 jádry NVIDIA Blackwell CUDA, jádry AI Tensor páté generace, jádry RT čtvrté generace, kodérem NVENC deváté generace a dekodérem NVDEC šesté generace.
NVIDIA Plug and Play: Projekt G-Assist Plug-In Hackathon probíhající virtuálně až do středy 16. července vyzývá vývojáře, aby prozkoumali umělou inteligenci a vytvořili si vlastní G-Assist pluginy. Na vítěze čekají zajímavé ceny. Datum konání informativního webináře o G-Assist je ve středu 9. července od 10 do 11 hodin dopoledne.

Světová technologická událost FAB25 Czechia pod záštitou prezidenta republiky přitáhne do Brna a Prahy věhlasné inovátory

Téma digitální a decentralizované výroby, podpory inovací a STEM vzdělávání má mimořádný strategický význam pro rozvoj Česka, proto se konference FAB25 Czechia ve dnech 4. až 11. července 2025 uskuteční pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a premiéra Petra Fialy. Akce pořádaná v partnerství s univerzitou MIT se do Evropy vrací po 7 letech a nabídne osmidenní interaktivní program pro stovky účastníků z více než z 50 zemí světa.

PRAHA 19. června 2025 – Mezinárodní konferenci FABx, která se věnuje tématům digitální fabrikace, decentralizované výroby, provozu otevřených dílen a STEM vzdělávání a která se koná se každý rok v jiné světové destinaci, tradičně pořádá americká nadace Fab Foundation a centrum The Center for Bits and Atoms (MIT). Díky českým spolupořadatelům Make more, FabLab Brno a generálnímu partnerovi Prusa Research letos poprvé zavítá do České republiky v podobě osmidenního programu v Praze a Brně.

Setkání FabLabů – ale také strategický zájem Česka

FAB25 Czechia je především komunitním setkáním odborníků ze celosvětové sítě tzv. FabLabů (Fabrication Laboratories), otevřených dílen, které jsou vybavené moderními technologiemi, například 3D tiskárnami, laserovými řezačkami či CNC stroji a umožňují komukoli, kdo má nějaký nápad, vytvářet, prototypovat a inovovat. První FabLab vznikl v roce 2001 na univerzitě MIT (Massachusetts Institute of Technology), dnes je jich v celosvětové síti přes 2700 a tento počet každým rokem roste. Několik oficiálních FabLabů je i v Česku, celkově je u nás 60 otevřených dílen, které fungují na podobném principu.

„Zkušenosti ze zahraničí i šíření otevřených dílen v západních zemích ukazují, že inovace nevznikají ve společnosti jen tak – je potřeba kultivovat prostředí, ve kterém každý může svůj nápad okamžitě zrealizovat. Česko má v inovacích ohromný potenciál, proto má konference podporu nejen dvou největších měst, ale i záštitu prezidenta a předsedy vlády. Těším se, že v Brně a Praze přivítáme největší světové inovátory a legendy digitální výroby,“ říká Ondřej Kašpárek, spolupořadatel a jeden z řečníků akce ze společnosti Make more.

Klíčové body programu v Brně a Praze od 4. do 11. července 2025

Setkání FAB25 Czechia se poněkud netradičně uskuteční ve dvou městech, a rozhodně nepůjde pouze o suché prezentace. Na programu je 140 praktických workshopů, pro děti delegátů je připravený tvořivý Maker Camp, v půlce konference se všichni účastníci přemístí z Brna do Prahy vlakem ve speciálním Maker Trainu, a celý týden zakončí FAB Festival s programem zdarma pro širokou veřejnost.

Grand Opening (4. 7. Janáčkovo divadlo, Brno) – zahájení a hlavní keynote speakeři konference v čele s Neilem Gershenfeldem (MIT)
FabLabs 25 years and beyond (5. 7. Janáčkovo divadlo, Brno) – výrazná jména celé FabLab komunity vč. zakladatele společnosti Arduino Massima Banziho.
Maker to market (6. 7. Janáčkovo divadlo, Brno) – úspěšné příklady, jak se z makerů stali podnikatelské projekty, včetně Bas van Abela, designéra a zakladatele Fairphone
Digital Age Competencies a STEM (7. 7. Janáčkovo divadlo, Brno) – v bloku zaměřeném na vzdělávání a podporu inovací v digitální éře vystoupí mimo jiné česká vývojářská legenda Škoda Auto Martin Hrdlička
Emerging Technology (9. 7. Nová Spirála, Praha) – nová oblast open engineering a kvantových technologií v podání Neila Gershenfelda
PRUSA Day (10. 7. Nová Spirála, Praha) – den zaměřený na 3D tisk uvede hlavní přednáškou Josef Průša, následovat budou další kapacity v oboru. Workshopy pod vedením zkušených expertů Prusa Research poskytnou prostor pro nebývale otevřené sdílení interního know-how s mezinárodní komunitou.
Fab Festival (11. 7. Křižíkovy pavilony, Výstaviště Praha) celodenní oslava kreativity, tvořivosti, inovací mezinárodní komunity makerů otevřená zdarma široké veřejnosti.

Koho byste na FAB25 Czechia rozhodně neměli zmeškat

Na konferenci vystoupí více než 40 předních osobností z oblasti digitální fabrikace a inovací ze zahraničí i České republiky. Patří mezi ně například:

Josef Průša – český vynálezce, podnikatel a investor, jehož firma Prusa Research je světově významným hráčem na poli 3D tisku, představí svou vizi na pódiu Nové Spirály v rámci Prusa Day.
Neil Gershenfeld – ředitel Center for Bits and Atoms na MIT, oceňovaný americký vědec a autor konceptu FabLabu s velkým vlivem na celé odvětví.
Massimo Banzi – designér a spoluzakladatel společnosti Arduino, globálně proslavené open-source platformy pro elektroniku a programování.
Bas van Abel – designér a zakladatel Fairphone, společnosti zaměřené na etickou výrobu smartphonů.
Martin Hrdlička – inovátor a šéf vývoje podvozků ze Škoda Auto, třetí z rodu legendárních českých odborníků v automobilové technice, který má na svém kontě už pět patentů.

Vstupenky na FAB25 Czechia je stále možné se zakoupit na webu FAB25 Czechia.

Další informace a podrobnosti o programu naleznete zde.

O akci FAB25 Czechia

FAB25 Czechia, 21. ročník mezinárodní konference FABx se uskuteční v Brně od 4. do 7. a v Praze od 8. do 11. července 2025 a slibuje nezapomenutelný týden plný inspirace, vzdělávání a networkingu v oblasti digitální výroby. Pořadateli akce jsou Fab Foundation, The Center for Bits and Atoms (MIT), společnost Make more, FabLab Brno a Asociace otevřených dílen. Projekt se realizuje s finanční podporou hl. m. Prahy, statutárního města Brna, Jihomoravského kraje a Jihomoravského inovačního centra a s podporou Výstaviště Praha a.s. Generálním partnerem projektu je společnost PRUSA Research, zlatým partnerem xTool, stříbrnými partnery Škoda Auto, Chevron, Solidworks, Dassault Systèmes, 3DEXPERIENCE Lab, Fab City Foundation a bronzovými partnery ESA BIC Czech Republic, Inovační centrum ústeckého kraje, Masarykova univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně. Projekt se koná pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a předsedy vlády Petra Fialy a spolufinancuje ho Evropská unie. Projekt podporuje i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost být součástí globální komunity inovátorů a tvůrců! Projekt podporuje i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost být součástí globální komunity inovátorů a tvůrců!

3D tiskem proti odpadu: studentská firma roku vydělává na použitých PETkách

PRAHA, 26. KVĚTNA 2025 – Potenciál 3D tisku je fascinoval odmalička. Nyní, v 17 letech, vymysleli dva studenti ekologie, jak svůj zájem proměnit v byznys a „odlehčit planetě“. Maximálně udržitelné podnikání jim vyneslo nejenom první zisky, ale také titul JA Studentská firma roku 2024/25 a účast na evropském veletrhu studentských firem v Athénách.

Ve firmě Prismatica se spolužáci Jaroslav a Michal věnují 3D tištěným produktům s vlastním designem, oproti konkurenci nabízí významný ekologický rozměr své práce. „Naším hlavním zdrojem materiálu jsou použité PET láhve, které přetváříme inovativní technologií na tiskovou strunu. Z filamentů pak vyrábíme dekorace a doplňky do domácnosti, jejichž návrh a modelace zabere zhruba od půl hodiny až po pět hodin kreativní práce, záleží na složitosti výrobku. Samotný 3D tisk u některých váz trvá až 22 hodin, ale to už zvládá tiskárna bez naší přítomnosti. K napájení 3D tiskárny, počítačů a dalších nástrojů využíváme solární energii a výrobky balíme do recyklovatelných materiálů. Naším cílem je snižovat znečištění přírody a podnikat s co nejmenší uhlíkovou stopou,“ shodli se mladí byznysmeni.

Prismaticu založili začátkem školního roku na své domovské střední škole Prague British International School – v rámci výukového programu JA Studentská firma. V začátcích podnikání kluci trochu tápali, ale na jaře už ve výroční zprávě odhadovali zisk kolem 23,5 tisíce korun. „Nevzdali se ani po prvotních nezdarech a rostoucích nákladech. To, co podle mého názoru odlišuje Prismaticu od ostatních studentských společností, je schopnost obou jejích členů pracovat pod tlakem. Na projekt měli studenti ve škole vyhrazeno pouhých 30 minut vyučovacího času týdně. Kluci byli ale odhodlaní pokračovat v samostatné práci ve volném čase – hledat nápady a uvádět je v život. Rychle si vytvořili kompletní prezentaci na sociálních sítích a svou značku posilovali nejprve v rámci školy a programu JA, nyní už mají zákazníky i mimo své okolí,“ vyzdvihla učitelka vítězného týmu Eliška Mwingira.

Jaroslav i Michal hodlají v rozjeté firmě pokračovat navzdory skončení školního programu. Ostatně krátkodobý výhled do budoucna byl součástí i jejich výroční zprávy. V roce 2027 se vidí už s automatizovanou výrobou a rozsáhlou distribuční sítí. „Úspěch v soutěži a dosažení finálového kola bývá silný motivační impulz k dalšímu podnikání pro většinu úspěšných středoškoláků. Během sedmi měsíců v programu nabírají zkušenosti a kontakty, což je neocenitelný kapitál do budoucna. Obecně mají mladí podnikavci elán a technologickou gramotnost, ale logicky zatím postrádají hlubší praktické znalosti o řízení a každodenním provozu firmy. Kdy jindy si to bez rizika vyzkoušet než právě v rámci školní výuky? Počáteční chyby a naivitu studentů v programu regulují sami učitelé a především mentoři, kteří je programem provázejí a propojují se světem reálného byznysu. To vše je podpora, která mladým talentům otevírá nové možnosti a dává konkurenční náskok při vstupu na pracovní trh,“ míní Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech, která program JA Studentská firma na českých školách realizuje.

V letošním školním roce program JA Studentská firma oslavil 30. výročí. Účastnilo se ho 378 studentských týmů ze všech krajů Česka. To jsou rekordní čísla, přesto sahají ambice JA Czech ještě výš. „Výuka v podnikavosti a finanční gramotnosti je důležitá na všech typech škol. Nejde o to vychovat z dětí podnikatele, jak si někteří mylně odvozují, jde o moderní výuku, která v dětech podněcuje chuť přijímat výzvy a nebát se projevit vlastní nápady. Rozvíjí měkké dovednosti studentů, jako umění prezentace, komunikace, týmové spolupráce, organizace a plánování, které jsou v dnešním světě zásadní pro úspěch v práci i osobním životě. A potěšující je, že stále víc škol si toto uvědomuje nehledě na své zaměření – ze škol, které se letos do programu JA Studentská firma zapojily, bylo 30 procent gymnázií, 26 procent obchodních akademií a 44 procent zaujímaly různé střední odborné školy např. automobilní, IT, strojní, stavební nebo hotelové,“ vyjmenoval Martin Smrž.

V národním finále soutěže v polovině května porazila Prismatica osm dalších studentských týmů. Všichni finalisté prezentovali porotě své podnikání v anglickém jazyce. Vítěz bude totiž zastupovat Česko na 36. ročníku slavnostní přehlídky evropských JA Studentských firem Gen-E 2025, který proběhne v první půli července v Athénách.

Výsledky národního finále soutěže JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU 2024/2025:

1. místo: studentská firma Prismatica (3D tištěné produkty s procesem proměny PET láhve na tiskovou strunu), Prague British International School, pod vedením učitelky Elišky Mwingira

2. místo: studentská firma Eiva (zážitkové lety pomocí FPV technologie), Střední škola technická Vysoké Mýto, pod vedením Martina Štěpánka

3. místo: studentská firma Auxi (výroba unikátních šátků s pomůckou při poskytování první pomoci), Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové, pod vedením učitele Zdeňka Pospíšila

JA CZECH, www.jaczech.org

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.

TechStarter: Studenti přišli s inovacemi, firmy je využijí v praxi

(Liberec, 25. března) Osm projektů, 27 studentů a půl roku práce na skutečných problémech z průmyslové praxe. Tak vypadal první ročník soutěžního programu TechStarteru, který uspořádala Agentura regionálního rozvoje (ARR) s cílem podpořit technické vzdělávání v kraji. A výsledek? Prohloubení spolupráce středních škol s firmami, nové prototypy i vylepšení zavedených výrobních postupů.

Pět firem z Libereckého kraje připravilo na podzim pro studenty konkrétní zadání, co je ve výrobě trápí a s čím potřebují pomoct. Jedenáct týmů ze šesti technických škol pak na řešeních půl roku pracovalo se svými mentory a pedagogy.

Sestrojení počítadla drobných odlitků nebo návrh upínacího elementu pomocí 3D tisku? Žádný problém. Studenti se na požadavky firem podívali bez pověstných klapek na očích a mnohdy přišli s originálními nápady, jak je vyřešit.

„Vytvářeli jsme zařízení, které měří průtok a tlak v licích formách. Navrhnout a sestavit ho od základu byla skvělá zkušenost. Na rozdíl od školní teorie jsme museli počítat s tím, že realita není ideální a problémy mohou přijít i v tu nejméně vhodnou chvíli,“ popisuje Pavel Košnar, student Střední průmyslové školy Česká Lípa, který řešil zadání firmy DGS Druckguss Systeme.

Soutěžní program hodnotili pozitivně i ve školách. „Navázali jsme kontakt se zajímavou firmou a studenti se dostali k reálné vývojové práci, kterou běžně ve výuce nenajdou. Vyzkoušeli si například nové modelovací programy. Do dalšího ročníku se určitě zapojíme,“ shrnuje Zdeněk Krabs, ředitel SŠ a MŠ Na Bojišti. Jeho studenti navrhovali přípravek pro výrobní testování desky plošných spojů pro firmu Solar Monitor.

Deset tisíc korun pro úspěšné řešitele

V úterý 25. března proběhlo slavnostní zakončení. V prostorách ARR se sešli zástupci všech zúčastněných firem i škol, studenti jim představili své projekty a vysvětlili jejich přínos. Úspěšní řešitelé si na závěr odnesli finanční odměnu ve výši 10 000 Kč. Ve firmě ZF Automotive byla porota tak nadšená, že z pěti týmů ocenila všechny.

„My už některé věci děláme složitě, prostě tak, jak jsme zvyklí. A pak přijdou studenti, použijí upínky místo vrtání a mají hotovo za chvíli. Nemohli jsme dokonce ani vybrat nejlepší projekt, protože všech pět týmů odvedlo skvělou práci. Jeden z jejich návrhů už jsme dokonce zařadili do výrobní linky,“ říká s úsměvem Rudolf Šrámek ze ZF Automotive.

Podporujeme technické obory

TechStarter vznikl z iniciativy ARR a Libereckého kraje s cílem přilákat více studentů k technickým oborům, ukázat jim, jak vypadá reálná praxe, a propojit je s budoucími zaměstnavateli. „V Libereckém kraji chybí technicky vzdělaní lidé. TechStarter proto nejen popularizuje technické obory, ale také prohlubuje spolupráci mezi školami a firmami. Hlubší propojení oceňují studenti, školy i samotné firmy. Je to win-win situace pro všechny,“ shrnuje Martina Pšeničková, projektová manažerka z ARR.

Agentura regionálního rozvoje 

Posláním Agentury regionálního rozvoje (ARR) je poskytovat firmám i jednotlivcům z Libereckého kraje expertní podporu. Mezi hlavní pilíře služeb ARR patří podpora podnikavosti (Liberecký podnikatelský inkubátor Lipo.ink), vědy, výzkumu a inovací (projekt Smart Akcelerátor Libereckého kraje III), digitalizace MSP a veřejné správy (Evropský digitální inovační hub EDIH), tradičního sklářského řemesla (značka Crystal Valley), mikropodnikatelů a řemeslníků (projekt Liberecký kraj sobě) a obecně dotační a rozvojové problematiky regionu. Právní formou ARR je s. r. o. zřizovaná a stoprocentně vlastněná Libereckým krajem.

Kam se posune 3D tisk za pět let? Rozvoj nakopne AI a přání zákazníků mít „něco extra“

Technologie 3D tisku se v posledních letech dynamicky rozvíjí a mění způsob, jakým přistupujeme k výrobě, designu i zdravotnictví. Již dnes je jasné, že 3D tisk má potenciál stát se jednou z nejvlivnějších technologií 21. století a v následujících letech bude hrát stále větší roli v každodenním životě i v globální ekonomice. Pokusíme se nahlédnout do budoucnosti a nastínit, kam se posune 3D tisk v roce 2030.

1. Orgány pro transplantaci

Jedním z nejzajímavějších směrů je využití 3D tisku ve zdravotnictví. Již nyní se experimentuje s tiskem orgánů a tkání, které by mohly být transplantovány do lidského těla. Není nereálné, že už v roce 2030 by tato technologie umožňovala masovou výrobu funkčních orgánů, což by zásadně změnilo současný nedostatek dárců. Už dnes je přitom běžná výroba personalizovaných zdravotnických pomůcek, jako jsou protézy či zubní implantáty, které jsou dokonale přizpůsobené individuálním potřebám pacientů.

2. Personalizovaná móda i nábytek

Očekává, že 3D tisk bude za pět let běžnou součástí výroby spotřebních produktů, jako jsou boty, sportovní potřeby nebo vybavení domácnosti. „Firmy budou schopny rychle a za přijatelnou cenu vyrábět produkty na míru přímo podle požadavků zákazníků. To umožní tvorbu personalizované módy, uměleckých předmětů či nábytku,“ popisuje Jakub Olbert, jednatel společnosti Bert solutions, která vyrábí interiérové a scénografické prvky pomocí 3D tisku. Technologie aditivní výroby (jak se 3D tisku odborně říká) umožní nejen snížit náklady, ale také rychlejší vývoj produktů s menší ekologickou zátěží díky minimalizaci odpadu.

3. Rychlý rozvoj v Evropě

Dosud se technologie 3D tisku rychleji rozvíjela v Severní Americe, ale v následujících letech by se měla klíčovou lokalitou pro její rozvoj stát Evropa. Podle letošní globální analýzy odvětví 3D tisku od Precedence Research^[1] tato technologie umožní malým a středním podnikům v Evropě vytvářet rychle a ne příliš draze prototypy i chybějící součástky a nebudou tolik závislé na dovozu. „3D tisk je výzvou pro tradiční výrobu v řadě průmyslových odvětví, včetně průmyslových výrobků, leteckého a automobilového průmyslu, vojenství, zdravotnictví a vzdělávání. Navzdory vysokým počátečním výdajům se tento byznys v odvětvích, jako je zdravotnictví a letectví, rychle rozšiřuje, a to i přes náročnou implementaci,“ uvádí analýza.

4. Nástroj udržitelné výroby

Vývoj nových materiálů pro 3D tisk bude hrát klíčovou roli. Do popředí se dostanou recyklovatelné a biologicky rozložitelné materiály, které umožní vytvářet produkty šetrnější k životnímu prostředí. Kromě plastů se očekává nárůst využití kovů, keramiky, a dokonce organických materiálů. Díky tomu se 3D tisk stane zásadním nástrojem pro podporu udržitelné výroby.

5. Umělá inteligence jako motor inovací

Propojení 3D tisku s umělou inteligencí (AI) přinese nové možnosti. Podle průzkumu společnosti Protolabs^[2] firmy využívající 3D tisk očekávají, že AI bude schopna vylepšit designy pro tisk, což povede k efektivnějšímu využití materiálů a vyšší kvalitě výsledných produktů. „Umělá inteligence bude mít širší dopad na hardware, například v oblasti kontroly kvality s monitorováním procesu a detekcí anomálií. 3D tiskárny budou stále chytřejší, což zlepší uživatelskou zkušenost,“ vyplývá z výsledků průzkumu. V budoucnu díky AI budou ve výrobě fungovat autonomní 3D tiskárny, které budou schopné samostatně diagnostikovat a opravovat problémy během výroby.

6. 3D tisk ve vesmíru

V blízké budoucnosti bude 3D tisk klíčovou technologií pro pokračování výzkumu vesmíru. Cílem je, aby na orbitálních stanicích či přímo na Měsíci a Marsu tiskárny vyráběly nástroje, součástky i celé konstrukce z dostupných surovin. Tato schopnost umožní snižovat náklady na vesmírné mise a zvýší jejich soběstačnost.

7. Každodenní využití

V roce 2030 si běžní spotřebitelé budou moci doma tisknout široké spektrum předmětů, od kuchyňského náčiní po náhradní díly pro elektroniku. „Rozšíření 3D tisku do domácností povede k větší nezávislosti na obchodech a službách. Díky online platformám bude možné stáhnout si designy produktů, přizpůsobit je svým potřebám a okamžitě vytisknout,“ dodává Jakub Olbert.

www.lesensky.cz

Zdroj: https://www.globenewswire.com/news-release/2024/08/01/2922977/0/en/3D-Printing-Market-Size-Expected-to-Reach-USD-117-78-Bn-By-2033.html ↑
Zdroj: https://www.protolabs.com/resources/guides-and-trend-reports/3d-printing-trend-report/ ↑

Výpadky v dodavatelském řetězci pomáhá řešit 3D tisk

Evropské firmy se v posledních letech musejí vyrovnávat s narušením dodavatelských řetězců. Chybějící součástky jim znemožňují včas a efektivně vyrábět produkty. Řešení tohoto problému se však rýsuje v podobě 3D tisku, prudce se rozvíjející technologie, která nachází využití v mnoha oblastech výroby. 3D tisk se aktuálně stává významným pomocníkem, jenž firmám přináší možnost lépe zvládnout výpadky v dodávkách.

Potíže s dodavatelskými řetězci, které eskalovaly v průběhu pandemie covidu-19, podle asociace Eurochambres sdružující evropské hospodářské komory stále přetrvávají.^[1] Nedostatek materiálů, zpoždění dodávek a nárůst cen přiměly firmy napříč Evropou, včetně těch českých, hledat nové způsoby, jak se vyhnout závislosti na zahraničních dodavatelích. Výpadky a změnami v globálních dodavatelských řetězcích je ovlivněna až třetina firem ve střední Evropě, což se následně promítá do vyšších nákladů a zpoždění zakázek.

„Musíme dopředu myslet na možná rizika způsobená geopolitikou. Můžete to proaktivně řešit diverzifikací kurzů nabídky. Pokud možno. Ukázalo se, že přílišné spoléhání se na jediného dodavatele nebo jedinou zemi je riskantní,“ uvedl Paul Linden, výkonný ředitel Supply Chain & Operations v panelové diskuzi pořádané platformou Steamline.^[2]

Problémy s dodávkami mohou nadále ohrožovat českou ekonomiku

Aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR uvádí, že obnovení problémů v dodavatelském řetězci představuje budoucí riziko pro řadu odvětví ekonomiky. Podle dokumentu v letošním roce brzdily mezinárodní obchod logistické problémy dané aktuálními ozbrojenými konflikty a s tím spojené prodloužení dodavatelských lhůt.

V době nestability dodavatelských řetězců se proto mnoho evropských firem obrací k technologii 3D tisku. Podle údajů Českého statistického úřadu využívalo v roce 2017 3D tisk ve výrobě jen asi 6 procent středních firem (50–249 zaměstnanců), v roce 2021 už to byl dvojnásobek. U velkých firem (nad 250 zaměstnanců) využívání vzrostlo z 18 procent na 33 procent v roce 2021. I když mohou být investice do této technologie nákladné, stále více se projevuje dlouhodobý přínos v podobě zkrácení dodacích lhůt a snížení logistických nákladů.

Výroba na míru bez čekání

3D tisk komponentů využívá i společnost Bert solutions při výrobě dekorací a scénografických prvků. „Zabýváme se výrobou na míru, která byla dříve drahá a časově náročná, s nástupem 3D tisku se však stává dostupnější a pružnější. Díky této technologii mohou firmy vytvářet součástky, nebo dokonce celé produkty přímo ve svých závodech, čímž eliminují časové prodlevy spojené s přepravou z jiných regionů,“ popisuje Jakub Olbert.

Do technologií 3D tisku ve výrobě významně investuje i Evropský inovační a technologický institut (EIT). „Pokud výrobní závod narazí na výpadek dodávky specifického dílu, může si ho pomocí 3D tiskárny vyrobit sám, často během několika hodin či dnů,“ uvádí. Tento přístup umožňuje firmám rychle reagovat na změny na trhu a snižuje riziko ztráty zákazníků kvůli nedostatku výrobků.

Využití v praxi snížilo náklady i množství odpadu

Praktickým příkladem je investice divize EIT Manufacturing do startupu ADAXIS, který vyvinul software AdaOne. Ten umožňuje přeměnit robotická ramena na 3D tiskárny schopné pracovat s různými materiály, jako jsou kovy, plasty, kompozity a beton. Tato technologie podporuje flexibilní a lokální výrobu, což snižuje náklady na přepravu, řeší problémy v dodavatelském řetězci a snižuje uhlíkovou stopu výroby.

Dalším příkladem je průmyslový výrobce Atlas Copco, kterému se díky využívání 3D tisku od německé společnosti EOS na výrobu komponentů přímo ve vlastním závodě podařilo snížit výrobní náklady o 30 procent a dobu dodání dokonce o 96 procent.^[3] V neposlední řadě ubylo také odpadního materiálu, který z původních 7 procent klesl téměř na nulu. „Získáváme nové zakázky po celém světě, protože můžeme dodávat přímo, s nižšími náklady a krátkými dodacími lhůtami,“ uvedl Jason Edwards, technický manažer Atlas Copco.

Evropská legislativa řeší udržitelnost dodavatelského řetězce

Další významnou výhodou využití 3D tisku ve výrobě je udržitelnost. Technologie minimalizuje odpad a výroba je efektivnější, díky čemuž mohou firmy plnit ekologické normy, které jsou v EU čím dál přísnější. Evropský parlament v letošním roce schválil směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která velkým korporacím ukládá povinnost zmírňovat negativní vliv jejich činnosti na lidská práva a životní prostředí. Velké společnosti nad tisíc zaměstnanců jsou tak zodpovědné za dopady svého podnikání, a to včetně dopadů dodavatelského řetězce, který využívají.

www.lesensky.cz

Zdroj: TZ Eurochambres, listopad 2024 (https://www.eurochambres.eu/publication/eurochambres-economic-survey-2025-europes-competitiveness-is-at-a-tipping-point/) ↑
Zdroj: Panelová diskuze Výzvy dodavatelského řetězce a S&OP v roce 2024 (https://gmdhsoftware.com/cs/supply-chain-and-sop-challenges-in-2024/) ↑
Zdroj: TZ EOS, srpen 2024 (https://www.eos.info/press-media/press-center/press-releases/eos-helps-atlas-copco-cut-costs) ↑

3D tisk netvoří jen z plastu, nové tiskárny zpracují i sklo nebo ocel

Trojrozměrný tisk od svých počátků spoléhal zejména na plastové materiály, které jeho použití v některých oblastech limitovaly. Díky vývoji však 3D tisk nově umí pracovat například i s různými kovy, keramikou, sklem či biologickými materiály. Podle odborníků způsobí příští revoluci ve výrobě právě tisk z kovů.

3D tiskárny dlouhodobě pracovaly především s termoplasty, tedy plasty, které se po zahřátí stanou tvárnými a po ochlazení tuhnou v požadovaném tvaru. Díky snahám o co nejširší využití této technologie už nyní existují i možnosti tisku z keramiky, vosku či papíru.

V medicíně se dokonce prosazují takzvané biomateriály, které mohou obsahovat živé buňky, s jejichž pomocí lze vytisknout tkáň a orgány vhodné pro výzkum. Populární jsou také různé druhy pryskyřic s vysokou tvrdostí či naopak s vlastnostmi připomínajícími gumu.

Přichází rozmach 3D tisku z kovů

„Co se týká masové výroby, budou v ní hlavní roli stále hrát plasty, které již dnes splňují mnohá kritéria zatížení nebo hořlavosti. Velkým skokem určitě projde tisk kovů, který v blízké budoucnosti začne vytlačovat naše tradiční odvětví obrábění,“ předpovídá Jakub Olbert, ředitel společnosti Bert solutions, která využívá 3D tisk pro výrobu dekorací a výzdoby pro interiéry i exteriéry.

Právě 3D tisk z kovů, ať už z oceli, slitin titanu, hliníku, nebo jiných, v posledních letech zažívá rozmach. Kovové materiály slibují mnohem širší a sofistikovanější využití 3D tisku ve výrobě v těch oblastech, kde vlastnosti plastů nestačily.

Odborníci se shodují, že vývoj materiálů bude pro odvětví 3D tisku v blízké budoucnosti klíčový. „Zatímco hardware zůstává důležitý, stále větší důraz je kladen na software a materiály, což rozšíří možnosti výrobců,“ říká Rich Garrity z americko-izraelské firmy Stratasys, která vyrábí 3D tiskárny.^{^[1]}

Cena a rychlost mluví pro 3D tisk

Pro 3D tisk kovových komponentů se využívají technologie jako selektivní laserové tavení (SLM) a elektronové paprskové tavení (EBM), které umožňují tavení kovových prášků do požadovaných tvarů.^{^[2]} Vědci už nicméně představili i tisk z tekutého kovu.

„Přidanou hodnotou 3D tisku z kovů oproti obrábění je samozřejmě absence odpadu. Dalším benefitem je variabilita každého jednotlivého výtisku. Na převodovky do škodovky to ještě není, ale mnoho tištěných dílů dnes funguje v kusových sériích různých mechanických výrobků,“ vysvětluje Jakub Olbert.

Právě výrobky vytištěné z kovů v menších sériích se ukazují i jako velmi ekonomicky výhodné. „Hlavními výhodami jsou cena a rychlost. Tento souboj technologií zatím 3D tisk nemůže vyhrát na poli velkosériové produkce, ale v malých počtech a originálních kusech je jednoznačně na koni. Srovnáme-li náklady například pro výrobu lodního šroubu nebo náhradního dílu do již nevyráběných výrobků, dostáváme se na desetinové částky a třetinový čas,“ poukazuje na výhody 3D tisku Olbert.

O trojrozměrný tisk se proto začala zajímat i odvětví, která dlouhodobě spoléhala na tradiční postupy výroby, včetně těžkého průmyslu. „Tomuto vývoji hodně nahrává to, že jsou konečně k dispozici normy a předpisy, které podnikům umožňují se na tuto technologii spolehnout. Dokud normy neexistovaly, neměly velké průmyslové podniky k 3D tisku jako nástroji velkoobjemové výroby důvěru,“ říká Jan Homola, pořadatel konference Fórum aditivní výroby.

Nové materiály vznikají i v Česku

Kovy ale nejsou jediné, 3D tisk si nachází místo i ve sklářském průmyslu.^{^[3]} Především se užívá jako vhodná pomůcka pro výrobu modelů z plastu či pryskyřice, podle nichž poté skláři vyrobí konečný výrobek. A přestože je přímý tisk skla technologicky složitější, už existují materiály a postupy, jak ho v praxi provést.

Nejběžnějším způsobem je řízené vytékání skleněné taveniny vrstvu po vrstvě do požadovaného tvaru. Tato technika však má svá omezení, proto vědci neustále pracují na nových technologiích a materiálech. Jeden takový například vyvinuli výzkumníci z Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci. Jejich sklokeramický materiál s označením PGP je za studena podobný plastelíně a lze ho použít na výrobu nosičů nanočástic ve filtračních zařízeních, designových stěnách interiérů, jež propouští jemné světlo a tlumí hluk, nebo třeba na výrobu parfémovaných šperků.^{^[4]}

Inteligentní materiály či 3D tisk domů čeká ještě dlouhá cesta

Zároveň již probíhají experimenty s takzvanými inteligentními materiály. Ty by měly reagovat na vnější podněty a mít jednu nebo více specifických vlastností. Objekty z nich vyrobené by po vystavení určité vnější síle či podmínkám, jako je tlak, světlo či teplo, mohly měnit tvar nebo své vlastnosti.

Když je na takový předmět aplikován podnět, může se transformovat do zcela nového tvaru. Příkladem může být polymer s tvarovou pamětí umožňující elastickou deformaci v reakci na vliv prostředí.^{^[5]}

Hovoří se rovněž o revoluci, kterou může 3D tisk spustit ve stavebnictví. Přestože v zahraničí již stojí domy postavené prostřednictvím speciálních 3D tiskáren využívajících beton, v Česku jde spíše o experimenty.

„Určitě to má budoucnost, ale tisk domů v České republice má před sebou ještě hodně dlouhou cestu. Ale 3D tisk nějakých elementů, konstrukcí, tak tam je potenciál v brzké době docela vysoký,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas David Bečkovský z Ústavu pozemního stavitelství Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

https://3dprintingindustry.com/news/3d-printing-trends-for-2024-industry-expert-analysis-on-what-to-watch-this-year-228030/ ↑
https://www.3d-tisk.cz/kolik-stoji-3d-tisk-z-kovu/ ↑
https://www.ekontech.cz/clanek/svycarsti-odbornici-vyvinuli-novou-technologii-3d-tisku-skla#:~:text=Nov%C3%A1%20metoda%203D%20tisku%20skla,vzniklo%20%C4%8Dir%C3%A9%20a%20tvrd%C3%A9%20sklo. ↑
https://www.technickytydenik.cz/rubriky/veda-vyzkum-inovace/hlas-z-liberce-3d-tisk-skla-ma-velky-potencial-ovsem-nesmi-nam-ujet-vlak_58239.html ↑
https://www.sculpteo.com/en/3d-learning-hub/best-articles-about-3d-printing/smart-materials/#:~:text=Definition%20of%20smart%20materials,%2C%20chemical%2C%20light%20or%20heat. ↑

3D tisk proniká do nových oblastí ve zdravotnictví

Využití aditivních technologií ve zdravotnictví umožňuje efektivní výrobu v malých nákladech, a to včetně personalizovaných variant. Zdravotníci mohou spolupracovat s výzkumníky na celém světě a dosahovat tak velmi přesných výsledků. Aditivní technologie lze využít při plánování operací, v oblasti protetických a ortetických pomůcek, při vzdělávání i ve výzkumu či výrobě přístrojů. Společnost 3Dees Industries se aktivně podílí na vývoji a tisku zdravotnických pomůcek.

Nižší cena, rychlost a pružnost výroby, možnosti využití nejrůznějších materiálů či přesnost personalizovaných výrobků – to jsou některé z důvodů, proč se využití aditivních technologií rychle rozšiřuje do nejrůznějších oborů. Výjimkou není ani zdravotnictví, kde se uplatnění aditivních technologií v podobě 3D tisku stává v mnoha oblastech běžnou praxí. Pomocí 3D tiskáren lze vytvářet zdravotní pomůcky od forem na rovnátka a chirurgické rozvěrače přes kryty na protézy až po výrobu lidských tkání. „Výroba zdravotnických pomůcek na 3D tiskárně je efektivní a rychlá, ale obzvlášť důležitý je předchozí proces správného nastavení technologie, výběru nejvhodnějšího materiálu či tvaru a designu tak, aby byla zaručena perfektní funkčnost konečného výrobku. Ve 3Dees Industries jsme našim klientům technologickými poradci od samého začátku výrobního procesu,“ vysvětluje Adam Řehák, aplikační inženýr společnosti 3Dees Industries s tím, že právě v dlouhodobém partnerství a sdílení know-how tkví jedna z největších přidaných hodnot, jakou 3Dees Industries pro své klienty představuje.

Kryty na protézy nejen jako módní doplněk

Společnost 3Dees Industries spolupracuje na projektu výroby ochranných krytů na protézy s Art4Leg. Byli jedni z prvních, kteří se do výroby takovýchto krytů pustili. „Spolupráci s 3Dees jsme zvažovali již v roce 2015, ale teprve mé setkání s hokejistou Romanem Bernátem, který bohužel přišel o nohu, přesně vytyčilo směr, kterým se vydáme,“ vzpomíná Tomáš Vacek, designový ředitel Art4Leg a zároveň dodává, že k prvnímu funkčnímu prototypu se společně s 3Dees Industries dopracovali dlouhou cestou vývoje na tiskárně HP Multi Jet Fusion, která se ukázala pro tento účel nejvhodnější. V současnou chvíli trvá celá výroba krytu v řádu dvou týdnů, což představuje velmi pružné řešení.

V Art4Leg evidují obrovskou poptávku ze všech koutů světa – je to právě jednoduchý proces personalizované výroby, který umožňuje vyrábět kryty i bez osobní přítomnosti pacienta. Stačí vyhledat nejbližší místo, kde provádí 3D skenování, a skeny včetně fotografií odborníkům poslat. Klienti si mohou nechat vyrobit design na míru a kryt tak využívat i jako módní doplněk. Roman Bernát si kryt vyrobený pomocí 3D tisku také pochvaluje: „Byl jsem mezi prvními, kteří si to mohli vyzkoušet. Můj ortetik mi sice dal nějaký molitan, který v kalhotách částečně nohu imitoval, ale znamenalo to také velký diskomfort. Tento kryt je mnohem autentičtější, vyrobený na míru, pevný a odolný. Navíc rovnou i protézu chrání.“ Roman Bernát zároveň pozitivně hodnotí i fakt, že je kryt rozdělen na dvě samostatné části, což využije v případě své bionické protézy – u jejího dobíjení stačí jednoduše sundat pouze jednu část krytu.

Od rovnátek po ortézy

Mimo krytů na protézy se již běžně využívají další pomůcky vyrobené pomocí 3D tisku. Jedná se například o formu na výrobu oblíbených neviditelných rovnátek, což je v současnosti největší zdravotnický projekt masové výroby na 3D tiskárnách. Ve firmě Smile Direct Club vyrobí za jediný den 50 000 vytištěných forem na rovnátka, která jsou až o 60 % levnější než při tradiční výrobě.

V technologické spolupráci s 3Dees Industries vznikají ale i další zdravotnické pomůcky. Česká společnost Invent Medical vyrábí nejrůznější ortézy, obličejové masky nebo tvarovací helmy pro batolata. Více se této tematice budou společně věnovat v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu 11. října, kde 3Dees Industries mimo jiného shrne využití 3D tiskáren HP, z nichž první byly v ČR instalovány před pěti lety.

Srdce jako na dlani

Chirurgové při přípravě na složité operace mohou využít 3D tisku k tomu, aby si přímo naskenovaný orgán pacienta osahali a operaci lépe připravili. „Ve spolupráci s Kardiocentrem Nemocnice Podlesí v Třinci jsme dokázali vytisknout model srdce pacientky a Česká republika se zařadila mezi několik zemí na světě, které rozvíjejí využití 3D tisku v kardiochirurgii,“ zmiňuje Adam Řehák.

Předměty vyrobené pomocí 3D tisku se mohou dostat už i pod kůži

3D tisk ve zdravotnictví je tak pokročilý, že už se využívá i při výrobě nejrůznějších implantátů, ať už zubních nebo kloubních, ale třeba i kardiostimulátorů. „V této oblasti nastává největší problém v regulaci. Jakmile má jít cokoli pod kůži, je nutné splnit velmi přísné certifikace, které jsou finančně náročné,“ upozorňuje Řehák.

Zdravotnické pomůcky, od miniaturních zubních implantátů, přes respirátory až po kryty na protézy imitující reálnou nohu je možné díky 3D tisku vyrobit velmi rychle a efektivně. 3Dees Industries dlouhodobě spolupracuje s odbornými společnostmi a poskytuje jim kompletní poradenství.

O 3Dees Industries

3Dees Industries je česká technologická společnost zabývající se zaváděním průmyslového 3D tisku a 3D skenování do institucí a firem. V těchto oblastech se také věnuje vývojovým projektům. 3Dees Industries zastupují prestižní společnosti Zeiss a Hewlett Packard. Za instalaci 3D tiskáren HP byli v roce 2021 touto společností označeni za neúspěšnějšího partnera v oblasti 3D tisku v regionu střední a východní Evropy. Působí zejména v České a Slovenské republice a na Ukrajině.

3D tisk v nemocnicích – česká zdravotnická inovace získává evropskou podporu

Rekordních 20 inovací v raných fázích vývoje dostane podporu z výzvy EIT Health RIS Innovation Call 2022, což je jedinečný program, který pomáhá projektům ve stádiu konceptu. Mezi vybranými slibnými inovacemi je i český projekt, který má za cíl zajistit spolehlivý 3D tisk pro zdravotnická zařízení. Podporu pro tento projekt bude koordinovat český EIT Health Hub, tedy Centrum inovací DEX.

Na nejnovější a v pořadí již čtvrtou výzvu EIT Health RIS Innovation Call se sešlo více než 80 návrhů. Tato iniciativa systému EIT Health Regional Innovation Scheme (RIS), napomáhá s vývojem inovací pro zdravotní péči v zemích střední, východní a jižní Evropy, které jsou podle hodnocení European Innovation Scoreboard pokládány za slibné.

O vysoké kvalitě zaslaných projektů vypovídá fakt, že letos se sešlo dvojnásobné množství přihlášek než vloni. Subjekty, která zvolené inovace vyvíjejí, obdrží financování ve výši až 75 000 euro na další rozvoj svého produktu či řešení, mentoring, účast na bootcampu a přístup k potenciálním investorům a partnerům prostřednictvím EIT Health, což je síť úspěšných inovátorů ve zdravotnictví, jež sdružuje asi 150 různých organizací.

V roce 2022 byli nejúspěšnější žadatelé z Portugalska, kterých bylo vybráno šest, následovaní Chorvatskem se čtyřmi a Řeckem se třemi. Za celé čtyři roky programu mají největší počet podpořených projektů shodně Portugalsko a Slovinsko. Téměř 50 % vybraných konsorcií z tohoto ročníku se zaměřuje na řešení, která přinášejí zdravotní péči do domova pacientů a napomáhají tak její realizaci mimo nemocnice, což vede k lepším výsledkům.

„Rekordní počet přihlášek, které reprezentovaly úspěšné návrhy do letošní výzvy RIS Innovation Call, jasně ukazuje, že střední, východní a jižní Evropa je plná talentovaných inovátorů, kteří mají skvělé nápady a mohou nastartovat novou éru řešení pro zdravotnictví. Naším cílem je najít ty nejlepší nápady a inovace v raných fázích v celém regionu a podpořit různé hráče z byznysového i akademického světa, aby vytvářeli konsorcia a přeměnili své koncepty v realitu,“ uvádí Mónika Tóth, ředitelka EIT Health InnoStars RIS.

„Jsme hrdí na to, že z výzvy RIS Innovation Call už za poslední tři roky vzešlo několik velkých úspěchů, jako je například STEMI coby inovace, která pomáhá šetřit životně důležitý čas při diagnostice kardiovaskulárních onemocnění. Tento slovenský projekt, který získal podporu v roce 2019, vyhrál v roce 2021 cenu EIT Health Bridgehead Global. Také byl zvolen nejlepším projektem v lucemburské výzvě House of MedTech a v Central European Initiative (CEI) v kategorii ‚časná reakce na COVID 19‘. Dalším příkladem je projekt EmPlastrum, v rámci nějž byly vyvinuty náplasti různých velikostí s integrovanými UVB LED, což umožňuje pacientům s psoriázou léčit se doma. Toto řešení vyhrálo několik startupových soutěží a získalo 100 000 euro ze strukturálního fondu EU,“ dodává Mónika Tóth.

Vybrané projekty

20 projektů v raných fázích, které získají podporu v rámci EIT Health RIS Innovation Call 2022, jsou:

3DIAMOND (Česko). Tento tým vyvíjí systém pro správu životního cyklu 3D tištěných modelů ve zdravotnictví.
MEGI (Chorvatsko) má za cíl vyvinout asistenta pro kardiovaskulární zdraví, který s využitím umělé inteligence a personalizovaných protokolů připomíná pacientům nutnost brát léky a měřit si doma tlak.
PsyFlux (Chorvatsko). Toto konsorcium vyvíjí telemetrické zařízení pro měření nitrolebečního tlaku, jež by se dalo bez rizika infekce použít i mimo nemocnice, aby se mohli pacienti zapojit do každodenních aktivit.
StressLyft (Chorvatsko) je vzdělávací kurz o stresu na pracovišti a dovednostech zvládání stresu založený na interaktivním video obsahu, který mohou firmy nabízet svým zaměstnancům pro předcházení pracovního stresu.
Rozhraní pro komunikaci mezi člověkem a strojem založené na gestech pro naváděné ortopedické operace (Chorvatsko). Tento tým má za cíl vyvinout inovativní zdravotní přístroje, které pomohou chirurgům provádět s milimetrovou přesností měření během operace náhrady kyčelního kloubu (a potenciálně dalších zákroků).
ApniWave (Řecko) je chytrý screeningový přístroj kombinující senzor, počítač a software s umělou inteligencí, který má za cíl detekovat syndrom obstrukční spánkové apnoe u pacientů doma.
Frekvenčně kódovaná reflektometrie pro měření hustoty makulárního pigmentu u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací (Řecko). Tento tým vyvíjí inovativní, malý a cenově efektivní optický nástroj, který dokáže spočítat hustotu makulárního pigmentu v očích s minimální nutností interakce s pacientem.
Automatické robotické vozítko pro dezinfekci pracoviště (Řecko). Navrhované řešení vyvíjí koncept automatického vozítka, které realizuje dezinfekční protokoly na pracovišti s minimalizací spotřeby dezinfekčních přípravků.
PIOAS (Litva). Toto konsorcium vyvíjí rychlé, neinvazivní a přenosné zařízení pro nepřetržitý či periodický monitoring stavu plic pro sledování zdraví pacientů bez nutnosti držet je v nemocnici.
AI. (Litva) je systém, který v reálném čase sbírá biometrická data o seniorech (např. tělesná teplota, tep, krevní tlak, denní aktivita, kvalita spánku atd.) a upozorňuje poskytovatele péče na případné zjištěné abnormality.
Urychlené léčení ran na krysím modelu prostřednictvím rychlé izolace a reaplikace autologních kožních buněk (Lotyšsko). Tento tým vyvíjí chirurgický nástroj o velikosti iPadu, který dokáže rychle extrahovat a opětovně aplikovat vlastní kožní buňky pacienta přímo na chirurgickém sále pro rychlejší a lepší obnovu kůže.
CoNurse (Estonsko) je mobilní aplikace, která poskytuje individualizovaný plán léčby s video a audio pokyny krok za krokem pro rehabilitační procedury v domácnosti.
Graphresp (Portugalsko). Toto konsorcium vyvíjí přenosný elektronický test pro rychlou neinvazivní diagnostiku infekcí dýchacích cest pro domácí použití i pro zdravotnická zařízení.
Ai (Portugalsko) je chytrá náplast, která využívá biosenzory, jež posílají data digitálnímu softwaru a zdravotním odborníkům pro zajištění optimálního hojení.
Motiphy+ (Portugalsko). Tento tým vyvinul prototyp senzoru pro 3D zobrazování, jenž umožňuje sledovat tělo a vybudovat gamifikované virtuální prostředí pro zábavnější a více motivující fyzioterapii.
TindSkin (Portugalsko) je mobilní aplikace pro přesný screening kůže v raných fázích onemocnění, který pracuje na principu hledání konsenzu ve skupině dermatologů, aby mohl nabídnout nejlepší možné výsledky pohodlným a cenově dostupným způsobem.
CardioWheel (Portugalsko) je volant s neviditelnou vodicí koženou vrstvou, která umožňuje měřit EKG signály řidiče, a to v souladu s novým trendem sledování fyziologických funkcí řidičů.
HF@Edge (Portugalsko) je domácí monitorovací systém, který využívá koncept tzv. edge computing k zaznamenávání, přenášení a analyzování klíčových informací o fyziologických funkcích a data ze senzorů IoT (z chytrých hodinek a dalších přístrojů) pro detekci selhání srdce.
Miniaturizovaný senzor pro sledování a prevenci vzduchem přenášených infekčních chorob (Slovinsko). Toto konsorcium má za cíl vyvinout inovativní detektor nanočástic, který v aerosolech hledá například viry a částice znečištění.
SafeStep (Slovinsko) má za cíl propojit nositelný hardware pro seniory s algoritmickým softwarem, který dokáže předvídat a detekovat pády a další nebezpečné situace.

O EIT Health

EIT Health je jedním z největších evropských partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti inovací ve zdravotnictví. Tvoří ji přes 150 partnerů, a EIT Health je tak jedinečnou evropskou sítí předních společností, univerzit, výzkumných a vývojových center a také nemocnic a institucí. Úlohou EIT Health je budovat ekosystém, který bude umožňovat rozvoj zdravotnické péče pro budoucnost tak, aby evropští občané mohli žít déle a zdravěji. EIT Health zvyšuje dovednosti zdravotníků napříč Evropou, investuje do nejlepších evropských talentů, a umožňuje komercializaci inovativních zdravotnických produktů/řešení v rámci EU. Je jednou z největších veřejně financovaných zdravotnických iniciativ a je podporována Evropským institutem pro inovace a technologie, který je orgánem Evropské unie. Více informací získáte na: www.eithealth.eu.

O EIT Health InnoStars

Klastr InnoStars je jednou ze sedmi geografických oblastí EIT Health. Zahrnuje polovinu Evropy, včetně Polska, Maďarska, Itálie a Portugalska, a také další regiony zahrnuté do Regionálního inovačního programu EIT – Baltské státy, Chorvatsko, Slovensko, Českou republiku, Slovinsko, Řecko a Rumunsko. Jedná se o skupinu zemí, kterou Evropský inovační zpravodaj (EIS) hodnotí jako mírné inovátory. InnoStars se zaměřuje na podporu podnikání, inovace a vzdělávání v oblasti zdravotní péče, zdravého životního stylu a aktivního stárnutí v regionu a překlenuje mezeru mezi regiony, které jsou lídry v inovacích a regiony, které se rozvíjejí.

O Regionálním inovačním programu EIT (EIT RIS)

Regionální inovační program EIT (EIT RIS) byl vytvořen Evropským institutem pro inovace a technologie (EIT), aby překlenoval rozdíl mezi regiony, které jsou lídry v inovacích, a těmi regiony, které se rozvíjejí. Program je realizován za účasti místních hubů. V oblasti zdravotní péče se program vyvíjí od roku 2016 a koordinuje jej EIT Health InnoStars. Program zahrnuje 13 EIT Health hubů nacházejících se ve 12 zemích napříč východní, střední a jižní Evropou. V České republice je tento program implementován ve spolupráci s českým hubem EIT Health – DEX Innovation Centre.

3D tisk proniká do údržby vlaků Českých drah

České dráhy rozšiřují technologii 3D tisku v údržbě vlaků. V provozu je již dvanáct 3D tiskáren v deseti hlavních střediscích údržby, například v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Brně nebo v Bohumíně. Využití 3D tisku má za cíl zlevnit náklady na údržbu a zkrátit čas potřebný na získání některých náhradních dílů.

„Pokračujeme v plánu implementace 3D tisku jako součásti Strategie Českých drah do roku 2030. Naplno fungují pracovní skupiny, které připravují interní normy pro využívání 3D tisku, konstrukci jednotlivých dílů i jejich schvalování, pokud je to nutné. Proběhlo také několik školení zaměřených na práci s 3D tiskem a zpracováním dat. Aktuálně máme vytipováno asi 60 různých položek, které prověřujeme z pohledu možnosti a efektivity vlastní výroby na 3D tiskárnách přímo ve střediscích údržby. Zároveň jsme u necelých dvou desítek dílů, které není nutné schvalovat, zahájili vlastní produkci v 3D tisku. Jde např. o matice, objímky, panty, mřížky nebo kryty,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Český drah.

„České dráhy se zaměří na tisk dílů s dlouhou dodací lhůtou nebo dílů, které se dodávají pouze jako součást větších celků. Proto jsou spojené s vysokými náklady a musí se kvůli nim vyměňovat celé větší a jinak funkční nepoškozené celky. Naproti tomu 3D tisk dokáže potřebné náhradní díly obstarat doslova v korunových nákladech. Podle analýzy lze u řady prvků dosáhnout zkrácení čekání na náhradní díl řádově až o 50 dní a roční úspora nákladů je jen u 13 vybraných součástek ohodnocena na 800 000 Kč,“ upozorňuje Michal Kraus, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro servis.

K dosažení vyšší efektivity je projekt 3D tisku řešen v rámci Skupiny ČD a zapojeny jsou i dceřiné společnosti ČD Cargo nebo DPOV. Uvnitř Skupiny byla vytvořena platforma pro odborníky, kteří se technologií zabývají a ve stále větší míře jsou zapojeni i specialisté z jednotlivých provozních pracovišť. Pracovní tým vyhledává i další kolegy, kteří se chtějí zapojit do využití moderní technologie 3D tisku a do všech nezbytných procesů při přípravě a schvalování potřebných podkladů. Společnost nyní disponuje také centrálním digitálním skladem datových podkladů jednotlivých komponent určených pro vlastní výrobu, které je dostupné ze všech provozních pracovišť. Všechny využívané díly jsou schváleny konstrukční kanceláří a dalšími specialisty a některé z nich podléhají i posudku, resp. schválení příslušnými akreditovanými osobami.

České dráhy plánují také sdílení zkušeností v oblasti 3D tisku v železniční dopravě s kolegy v Rakousku a v Německu u tamních dopravců ÖBB a DB.

Moderní digitální systémy hrají v údržbě železničních vozidel stále větší roli. Nejedná se přitom jen o 3D tisk. Intenzivně se rozvíjí např. on-line digitální diagnostika železničních vozidel, ve které se postupně uplatní i prvky tzv. umělé inteligence. České dráhy tak nabízejí v oblasti údržby a správy železničních vozidel perspektivní zaměstnání pro mladé odborníky, kteří se zajímají o digitální technologie.