PressMob

Praha 4. února 2025 – Herní průmysl v Česku vykazuje dlouhodobě úspěšné výsledky a několikrát ukázal, že dokáže konkurovat i na globální úrovni. I na něj však loni dopadly následky krize – podle nejnovějších statistik Asociace českých herních vývojářů se v roce 2023 propadl obrat (na 5,54 miliardy korun) i zisk (na zisk 1,94 miliardy). Opětovnému nakopnutí českých videoher nyní jde vstříc stát, a to novelou dosavadního zákona o audiovizi. Ta vstoupila v účinnost 1. ledna 2025 a mimo jiné staví videohry na roveň tradičním druhům audiovizuální tvorby. Videoherní průmysl díky ní má nyní také nárok na dotace, ovšem s podmínkou podílu na zisku.

„Dosavadní znění zákona o audiovizi nepočítalo s podporou videoher. Hlavní důvod tohoto odlišného zacházení s videoherní tvorbou lze spatřovat v její relativně krátké historii, zejména pokud ji porovnáváme s tradičními oblastmi audiovize, jako je například kinematografie. Současně měl tento typ tvorby v době přijetí zákona o audiovizi omezenější společenský a ekonomický význam, než je tomu dnes. Zákonodárce ji proto dlouho považoval za segment, který nevyžadoval úpravu a podporu na úrovni zákona,“ vysvětluje Jaroslav Menčík, partner advokátní kanceláře Mavericks, proč se zákonodárci začali zabývat touto problematikou ve větší míře až minulý rok.

Videoherní průmysl jako propagátor kultury

Herní byznys však od okamžiku přijetí původního zákona o audiovizi před více než deseti lety zaznamenal významný rozvoj a stal se odvětvím, které se dotýká kontinuálně rostoucího počtu lidí. Navíc se jedná o typ tvorby, která je značně nákladná, přitom současné možnosti získání veřejného financování jsou omezené. Právě na tento fakt reaguje novela, která během minulého roku prošla parlamentem a podepsal ji také prezident. „Nedostupnost finančních zdrojů brání rozvoji uměleckého a kreativního potenciálu tvůrců a limituje jejich hospodářské výsledky. Přitom je český videoherní průmysl silně proexportní, přes 90 procent české herní produkce putuje na globální trh,“ říká Jaroslav Menčík a dodává, že tím dochází i k propagaci české kultury v zahraničí.

Ruku v ruce se změnou zákona se zavedla i jednotná definice pojmu videohry, která je inspirovaná formulacemi jiných členských států EU. „Rozumí se jí interaktivní dílo s audiovizuálními prvky spočívající ve hře nebo simulaci, které využívá digitální technologie, je způsobilé být vydáno prostřednictvím elektronického nebo fyzického média, je řízeno počítačovým programem umožňujícím osobě hrající hru interagovat s dynamikou hry nebo simulace a obsahuje v digitální podobě alespoň dva z následujících čtyř prvků: text, zvuk, statický obraz nebo animované snímky,“ definuje videohry slovy navrhovaného zákona Jaroslav Menčík. Zároveň upozorňuje, že pojem „videohra“ a nikoli „počítačová hra“ byl zvolen záměrně. Videohra je totiž nadmnožinou, do níž spadá počítačová hra, stejně jako třeba hra konzolová nebo mobilní.

Podpora herního vývoje na dotační bázi

Videoherní průmysl nepodléhá parafiskálním poplatkům, které odvádějí distributoři a streamovací společnosti (např. Netflix) do státního rozpočtu. Z toho důvodu má být videoherní průmysl podpořen formou dotací s podílem na zisku. „Příjemce dotace pak vrací fondu z výnosů videohry určité procento, a to až do maximální výše udělené dotace,“ uvádí Jaroslav Menčík.

V Česku jsou možnosti podpory herního průmyslu z veřejných zdrojů v současnosti limitované, podléhají nařízením Evropské komise, které veřejnou podporu videoher až na výjimky explicitně zakazují. Státy tak musejí za komisí přijít s žádostí o výjimku. „Veřejná podpora, jejíž poskytnutí není legislativou bez dalšího umožněno, zřejmě bude muset být předložena ke schválení Evropské komisi, která posoudí její slučitelnost s vnitřním trhem EU. Některé jiné státy EU povolení pro režimy podpory videoherního průmyslu od Evropské komise úspěšně získaly a začaly využívat potenciálu, který se v rozvoji videoherního průmyslu skrývá,“ konstatuje Jaroslav Menčík.

Příkladem je třeba Irsko, jemuž v září roku 2022 Evropská komise schválila režim podpory pro digitální hry ve formě daňové úlevy. Německo má možnost využít přímých grantů pro digitální hry od roku 2020. Dánsko si alternativní výjimku prosadilo dokonce už v roce 2017. Novela zákona o audiovizi obdobnou cestu dláždí také pro Česko.

Více o Mavericks | web

Advokátní kancelář Mavericks je specialistou na digitální ekonomiku, IT, technologie, startupy, venture kapitálové a private equity transakce. Za svou historii pomohli v Mavericks stovkám klientů s e-commerce, nastavením IT smluv, ochranou duševního vlastnictví a vyjednáváním při vstupu investora. Kancelář si zakládá na špičkovém týmu právníků, kteří se kromě titulů z českých vysokých škol pyšní diplomy z prestižních amerických univerzit včetně UC Hastings a New York University. Tomáš Ditrych, který Mavericks před několika lety založil, získal unikátní specializaci na startupy a venture kapitálové transakce přímo v San Francisku, kde v minulosti působil. Tomuto oboru se nyní naplno věnuje v ČR nejen při vyjednávání desítek transakcí ročně, ale také v rámci výuky vlastního předmětu na pražské Právnické fakultě UK. Advokáti z Mavericks za pomoci nejmodernějších technologií poskytují právní služby se specializací na průmysl 4.0. Mavericks aktivně přispívají k rozvoji české venture kapitálové scény. Od roku 2020 každoročně vydávají VC Deals Report s daty o investicích do českých startupů a organizují bezplatné vzdělávací webináře Startup Legal Clinic pro začínající české podnikatele.

Předchozí tiskové zprávy:

• PitchBook: čeští Mavericks jsou nejaktivnějšími advokáty ve VC transakcích v regionu
• Čeští právníci Mavericks sbírají mezinárodní uznání za svou práci na investicích do startupů
• Zaměstnanecké opční programy v Česku nefungují. Dvě třetiny společností nabízejí „virtuální“ alternativu, ukazuje průzkum Mavericks
• Turbulentní ekonomika nezpomalila technologické advokáty. Mavericks hlásí rekordní rok a téměř 50% růst