Praha, 17. prosince 2025 – Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit. Změní se také systém zaměstnaneckých akcií i zaměstnaneckých benefitů, rizikové profese získají nárok na nový příplatek a další aspekty ovlivní zvýšení minimální mzdy. Novinky přibližuje poradenská společnost BDO.
Zaměstnaní na DPP si budou moci vydělat o pětistovku více bez nutnosti platit odvody
Dohodáři v minulých letech opakovaně vyhlíželi změny, z nichž některé se zrušily ještě předtím, než začaly platit. V roce 2026 by pro ně měla být orientace v podmínkách o poznání snazší.
„O pětistovku více si budou moci vydělat zaměstnaní na dohodu o provedení práce (DPP), aniž by museli hradit odvody sociálního a zdravotního pojištění. Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit u příjmu u jednoho zaměstnavatele od 11 500 Kč a výše, v roce 2026 to bude už 12 000 Kč a výše,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka BDO. Změna přichází vlivem zvyšování mezd a navázání DPP na institut průměrné mzdy pro daný rok. Rozhodná částka pro účast na pojistném totiž činí 25 % stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhleno na celé pětisetkoruny směrem dolů.
U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se limit nemění, zůstává na 4 500 Kč.
Rekordní navýšení odvodů čeká OSVČ, vznikající vláda jim ale slibuje rozdíl vrátit
Nová vláda slibuje podnikatelům a živnostníkům v programovém prohlášení, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.
A navýšení to bude opět rekordní — vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Má jít ovšem o poslední takové skokové navýšení. Pro živnostníky a podnikatele bude obecně znamenat, že si připlatí přibližně o dvanáct set korun měsíčně. „Konkrétně OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1 124 Kč měsíčně více, zatímco ti s paušální daní o 1 268 Kč měsíčně,“ přibližuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.
Celkově budou OSVČ s hlavní činností hradící minimální zálohy v roce 2026 platit měsíčně 5 720 Kč za sociální pojištění a 3 306 Kč za zdravotní pojištění, celkově tedy 9 026 Kč. U režimu paušální daně půjde o částku 9 984 Kč měsíčně (v prvním pásmu, které je nejvyužívanější). „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění,“ přibližuje Petra Pospíšilová z BDO.
Vznikající vláda chce odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. Vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit. Její plán tak jde proti původnímu záměru přiblížit OSVČ více zaměstnancům i v tom smyslu, aby více přispívaly do penzijního systému a ve stáří tak nestrádaly.
Některé daňové slevy i pojistné ovlivní zvýšení minimální mzdy
Od ledna 2026 se zvýší minimální mzda o 1 600 Kč, tedy na 22 400 korun hrubého měsíčně. Zvýšení se nedotkne jen přibližně 120 tisíc lidí, kteří ji pobírají, ale i dalších. Právě na minimální mzdu jsou totiž navázány další důležité limity daňového či pojistného systému.
„Například na daňový bonus na dítě má nárok ten zaměstnanec, jehož hrubý měsíční příjem dosahuje aspoň poloviny minimální mzdy, a ta OSVČ, jejíž roční příjem je alespoň šestinásobek minimální mzdy. Zatímco v roce 2025 byla pro zaměstnance rozhodnou částkou 10 400 korun měsíčně, v roce 2026 půjde o 11 200 korun. Chtějí-li OSVČ uplatnit daňový bonus za dítě za rok 2025, musely si vydělat za rok 2025 minimálně 124 800 Kč. Za rok 2026 už to bude 134 400 Kč,“ vypočítává Monika Lodrová z BDO.
Slevy na dani obecně snižují vypočtenou daň z příjmů. Ovšem tato sleva na dítě je specifická tím, že nejen daň snižuje, ale rodič díky ní může získat částku, kterou sám neuhradil (daňový bonus), který mu bude vyplacen navíc.
„Výše minimální mzdy ale ovlivňuje dále i například částku za zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů — typicky studentů nad 26 bez zaměstnání, případně osob v domácnosti,“ doplňuje Monika Lodrová. Zdravotní pojištění u nich dosahuje vždy 13,5 % minimální mzdy, takže v roce 2026 půjde o částku 3 024 Kč.
Zavádí se příspěvek na penzijní připojištění pro rizikové profese
Od ledna vstupuje v platnost zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, chlad, teplo, celková fyzická zátěž při dynamické práci).
„Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce. Výše příspěvku jsou 4 % z vyměřovacího základu na sociální pojištění,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení ze společnosti BDO. Pokuty za nesplnění povinností mohou být až do výše 2 milionů korun.
Novinky v oblasti zaměstnaneckých opčních plánů
Nabídnout podíl ve společnosti prostřednictvím zaměstnaneckých akcií může být pro vybrané firmy vhodnou strategií, jak se odlišit od konkurence a zaujmout nové talenty. Od roku 2026 přitom při volbě nového režimu může být odstraněna jedna z překážek související se zdaněním a odvody pojistného.
Tento nový režim byl zaveden pro to, aby ulehčil život startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.
„Nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ doplňuje Monika Lodrová.
Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění
Přestože v posledních dvou letech prošla daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem, od ledna 2026 se jich dotkne další změna. Tentokrát jde o zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupy na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.
Nově bude jasně stanoveno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit by se měly ty, které jsou ve své podstatě mzdou — a prakticky část z ní nahrazují.
„Novela tak míří na situaci, kdy by zaměstnavatel nastavil za danou pozici běžnou hrubou mzdu 35 tisíc Kč, přičemž by nabídl zaměstnanci, že část této mzdy mu bude vyplácet v benefitech. Pokud by mu například vyplácel 33 tisíc Kč klasicky a zbylé 2 tisíce v benefitech, právě i tyto benefity by nově měly podléhat zdanění,“ vysvětluje na příkladu Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.
O společnosti BDO
BDO je poradenská společnost poskytující auditorské, daňové, právní, účetní, znalecké a poradenské služby. Na českém trhu působí již přes 30 let. S více než 600 odborníky a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice, kde také opakovaně vyhrála titul Největší poradenská firma roku. Kanceláře má v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Jindřichově Hradci a Domažlicích.
BDO je v České republice zastoupena společnostmi BDO Audit s.r.o., BDO Czech Republic s.r.o., BDO Consulting s.r.o., BDO Legal s.r.o., advokátní kancelář, BDO Valuation, s.r.o., BDO Fund Administration a.s., BDO Euro-Trend s.r.o. a BDO EURO-Trend Audit, a.s. Společnost je součástí mezinárodní sítě BDO, která celosvětově tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských skupin. Zaměstnává více jak 119 tisíc odborníků a působí ve 166 zemích, v nichž provozuje více než 1 800 kanceláří.
