PRAHA, 18. prosince 2025 – Česká společnost ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost, síťovou infrastrukturu a datovou analytiku, zveřejnila svou analýzu předpokládaných trendů v kybernetické bezpečnosti pro rok 2026. Mezi deset klíčových hrozeb, které budou formovat digitální bezpečnostní prostředí v nadcházejícím roce, patří eskalace DDoS útoků, pokročilé ransomware kampaně využívající umělou inteligenci, rostoucí závislost na dodavatelských řetězcích, masivní nárůst deepfake technologií či cílené útoky na průmyslová prostředí a kritickou infrastrukturu.
„V roce 2026 se kybernetická bezpečnost napevno stane naprostou prioritou pro všechny organizace bez jakékoliv výjimky. Kombinace umělé inteligence, sofistikovanějších útočných technik a rozšiřující se regulace vytváří bezprecedentní tlak na firmy, aby posílily svou obranu. Vidíme, že tradiční přístupy k zabezpečení již nestačí – organizace musí přejít od pouhé detekce k preventivním strategiím a budování skutečné kybernetické odolnosti,“ říká Jaroslav Cihelka, expert na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel společnosti ComSource.
„Naše predikce pro rok 2026 ukazují, že hrozby se stávají stále více personalizovanými a automatizovanými. Útočníci využívají pokročilé technologie k cílení na kritické body infrastruktury a zneužívají lidský faktor sofistikovanějšími způsoby než kdy dříve. Klíčem k úspěchu bude nejen technologická připravenost, ale také vzdělávání zaměstnanců a vytváření komplexní bezpečnostní strategie, která pokrývá všechny vrstvy organizace,“ doplňuje Michal Štusák, expert na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel společnosti ComSource.
10 klíčových kyberbezpečnostních hrozeb pro rok 2026
1. DDoS útoky a dostupnost služeb
Útoky na dostupnost služeb neustále rostou. Nové techniky jako „pulse wave“ útoky – vlny krátkých, ale následných nárazů škodlivého provozu – představují rostoucí výzvu pro obranné systémy. „DDoS útoky patří mezi nejčastější incidenty, se kterými se setkáváme. I když většinou nezpůsobí trvalé škody, dokážou ochromit běžný provoz firem i veřejných institucí. Klíčem je mít připravený scénář obrany a možnost rychlé reakce. Organizace potřebují řešení, která dokážou odlišit legitimní provoz od útoku v reálném čase a reagovat automatizovaně,“ říká Jaroslav Cihelka z ComSource.
2. Ransomware a evoluce vyděračských modelů
Ransomware zůstane v roce 2026 jednou z nejzávažnějších a finančně nejnákladnějších hrozeb. Útočníci se stále více přesouvají od pouhého šifrování dat k modelům založeným na krádeži a vydírání pomocí citlivých informací. Umělá inteligence umožňuje ransomware rychleji identifikovat nejvýznamnější data a automatizovat celý útočný řetězec, což zkracuje čas potřebný k exfiltraci dat až stokrát. „Firmy musí přecházet od čistě detekčních řešení k preventivním technologiím. Proto u našich zákazníků prosazujeme kombinaci multiskenování a sanitizace dat, která dokáže eliminovat i neznámé hrozby ještě předtím, než se k uživateli dostanou. Klíčové je také mít připravený plán rychlé obnovy systémů,“ říká Michal Štusák z ComSource.
3. Závislost na dodavatelích a bezpečnost dodavatelského řetězce
Útoky na třetí strany v dodavatelském řetězci se stávají primárním vektorem útoku, protože kompromitace jednoho důvěryhodného partnera může poskytnout přístup ke stovkám organizací. Útočníci využívají automatizaci k analýze dodavatelských vztahů a identifikaci zranitelností v propojeném SaaS ekosystému. „Závislost na dodavatelích je jednou z největších výzev současnosti. Selhání v bezpečnostním softwaru může mít masivní dopad na provoz klíčových systémů, což ukázaly incidenty v tomto roce. Firmy by měly přemýšlet o redundanci a diverzitě bezpečnostních řešení, aby i při selhání klíčového nástroje dokázaly udržet provoz. Je dobré používat architekturu, která staví na více vrstvách a kombinuje technologie od různých výrobců,“ říká Jaroslav Cihelka z ComSource.
4. Nedostatek kybernetických odborníků
„Nedostatek kvalifikovaných specialistů je problém napříč celým trhem. Tento nedostatek přímo zvyšuje riziko úspěšných útoků – organizace s významným nedostatkem dovedností mají téměř dvakrát větší pravděpodobnost, že utrpí závažné narušení bezpečnosti dat. My tento problém řešíme vlastními vzdělávacími programy, kde školíme nejen zákazníky, ale i jejich IT týmy. Věříme, že posilování kompetencí přímo u uživatelů je stejně důležité jako nasazení špičkových technologií,“ říká Michal Štusák z ComSource.
5. Cílení na průmyslové systémy
Průmyslové řídicí systémy (ICS) a provozní technologie (OT) se stávají primárním terčem kybernetických útoků. „Sofistikovanější útoky cílící na průmyslové systémy představují oblast, kde se riziko bude dále zvyšovat. Provozní technologie nelze jednoduše odstavit, proto vidíme velký význam v ochraně datových toků před jejich vstupem do těchto prostředí. Organizace musí implementovat důslednou segmentaci sítě a zabezpečit veškerý vzdálený přístup pomocí vícevrstvé autentizace,“ říká Jaroslav Cihelka z ComSource.
6. Deepfake
Generativní umělá inteligence umožňuje vytváření vysoce přesvědčivých deepfake videí, hlasových klonů a syntetických identit – díky „vyrobení“ kompletních dokumentů a pověření mohou útočníci infiltrovat systémy kontroly přístupu, onboarding dodavatelů i interní HR procesy. „Deepfake technologie představují zcela novou dimenzi kybernetických hrozeb. Útočníci mohou vytvářet naprosto přesvědčivé napodobeniny hlasu nebo tváře vedoucích pracovníků a využít je k autorizaci plateb nebo získání přístupu. To je oblast, kde tradiční bezpečnostní opatření zcela selhávají. Organizace musí implementovat nové metody ověřování identity, které nelze tak snadno podvrhnout,“ říká Michal Štusák z ComSource.
7. Postkvantové šifrování a příprava na kvantovou hrozbu
I když univerzální kvantové počítače s dostatečným výkonem pro prolomení současných šifrovacích standardů ještě nejsou masově dostupné, rok 2026 znamená kritickou fázi přípravy. „Příprava na postkvantové šifrování není otázkou vzdálené budoucnosti. I Evropská unie doporučuje, aby všechny členské státy zahájily přechod na postkvantovou kryptografii do konce roku 2026. Citlivá data zachycená dnes totiž mohou být v budoucnu dešifrována,“ říká Jaroslav Cihelka z ComSource.
8. Personalizovaná kybernetická bezpečnost a ochrana soukromí
S neustálým rozšiřováním metod sledování a analýzy dat prostřednictvím IoT zařízení a chytrých senzorů se zvyšuje potřeba zaměřit se na ochranu osobních údajů a soukromí. Útočníci využívají veřejně dostupné informace k vytváření vysoce personalizovaných útoků zaměřených na konkrétní role, zájmy a kontext jednotlivců. „Místo univerzálních školení musí organizace identifikovat zaměstnance s nejvyšším rizikem a přizpůsobit intervence jejich specifickým návykům. To se týká nejen firem, ale i jednotlivců, kteří by měli používat šifrované komunikace a anonymizační nástroje,“ říká Michal Štusák z ComSource.
9. Umělá inteligence jako dvojsečná zbraň
AI systémy jsou schopny autonomně vést sofistikované kybernetické operace – od automatizovaného vyhledávání zranitelností přes generování personalizovaného malwaru až po autonomní phishingové kampaně. Agentic AI – samostatně uvažující systémy – dokážou přizpůsobovat útoky v reálném čase rychleji, než jsou schopni reagovat obránci. „Umělá inteligence se stala dvojsečnou zbraní. Na jedné straně ji využívají útočníci, na druhé straně ji můžeme využít k prediktivní analýze hrozeb a automatické detekci útoků. Jde o závod ve zbrojení, kde organizace musí investovat do AI-řízených obranných systémů,“ říká Jaroslav Cihelka z ComSource.
10. Finanční podvody
Podvody s falešnými bankami, kryptoměnami nebo platebními bránami čeká v roce 2026 další výrazný nárůst, a to díky kombinaci většiny předchozích bodů. Pokročilé AI a deepfake technologie umožňují vytvářet věrohodné falešné identity pro neoprávněné transakce. Sofistikované phishingové kampaně a hlasové klony vedoucích pracovníků mohou vést k okamžitým finančním ztrátám nejen u běžných spotřebitelů, ale i firem. „Podvody související s financemi se stávají stále větší hrozbou, protože útočníci kombinují AI s osobními daty z datových úniků a vytváří tak skutečně personalizované útoky. Organizace potřebují nasadit vícefaktorové ověřování identity, behaviorální analýzu a real-time detekci anomálií v transakcích, aby minimalizovaly rizika,“ říká Michal Štusák z ComSource.
O společnosti ComSource
Společnost ComSource se v oblasti kybernetické bezpečnosti a síťové infrastruktury pohybuje od roku 2010, od roku 2023 se soustředí i na oblast datové analytiky. Poskytuje vysoce profesionální služby a dodává ta nejlepší infrastrukturní a bezpečnostní řešení on-premise, v cloudu nebo v hybridních prostředích. Díky vlastní laboratoři ComSource vyvinul a dále rozvíjí i vlastní řešení a služby. Nejvýraznější z nich je systém FlowGuard chránící před DDoS útoky. ComSource má CSIRT tým, je aktivním členem AFCEA a projektu FENIX. Společnost má své pobočky v Praze, Brně, Písku a v Bratislavě.
