Praha, 9. prosince 2025 – Na Českou republiku je v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR) 2028–2034 předběžně vyčleněno téměř 30 miliard eur v rámci tzv. Národních a regionálních plánů partnerství. Ačkoli celkový objem rozpočtu EU dosáhne 2 bilionů eur, získání těchto prostředků bude podmíněno výrazně přísnější kontrolou a novými environmentálními kritérii.
Rozpočet, který bude směřovat do programů jako koheze, zemědělství a vnitřní záležitosti, se nově výrazněji orientuje na obranu, bezpečnost a především udržitelnost. „Národní a regionální plány partnerství mají v budoucím období sdružovat prostředky na kohezi, zemědělství a vnitřní záležitosti – tedy tzv. obálkové programy. Další prostředky pak bude moci ČR získat například z Evropského fondu konkurenceschopnosti, Nástroje pro propojení Evropy (CEF), Erasmu a dalších programů určených pro všechny státy,“ uvádí Anna Vasko z Ministerstva financí ČR.
Na tomto odkazu naleznete interaktivní infografiku: Rozpočet EU a veřejnost
Evropský parlament tlačí na kontrolu a investice do klíčových programů
Z rozpočtu EU se financují především programy, které podporují růst, inovace a solidaritu mezi regiony. Až 93 % všech výdajů EU tak směřuje přímo do členských států, nikoli do „Bruselu“. Unie tak funguje spíše jako společný investiční fond, který posiluje rozvoj a v nadcházejícím období by se měl rozpočet více orientovat i na obranu a bezpečnost.
Evropský parlament ve své zprávě rovněž potvrdil, že v nadcházejícím období podpoří také klíčové programy a bude chtít větší pravomoci i kontrolu pro regiony. Jedním z důležitých pilířů, kterému se dlouhodobě dostává podpory, je Erasmus+, stěžejní program zaměřený na vzdělávání a mobilitu mladých lidí, kterého se od jeho vzniku zúčastnilo již 16 milionů lidí. „Evropský parlament vždy obhajoval tento program i v rámci víceletého finančního rámce. 70 milionů eur navíc pro tento program by znamenalo zhruba 20 tisíc studentů mobility více,“ potvrdil europoslanec Siegfried Mureşan v rámci jednání o Evropském rozpočtu se zástupci veřejného sektoru.
Přísnější environmentální kritéria pro všechny členské státy
Čerpání fondů bude silně podmíněno dodržováním evropských pravidel. V návrhu pracovních programů Komise pro roky 2026–2027 se již odráží zásadní změna v hodnocení projektů, která klade silný důraz na environmentální kritéria. „Jako kritéria hodnocení projektů, která jsou výslovně vyžadována, se často objevuje například metoda životního cyklu výrobku (LCA) a princip ‚bezpečné a udržitelné již od návrhu‘ (SSbD),“ popisuje Kateřina Lorencová, LCA Team Lead ze společnosti EnviTrail.
- Hodnocení životního cyklu (LCA): Posouzení veškerých dopadů projektu na životní prostředí od počátku do konce.
- Princip bezpečné a udržitelné již od návrhu (SSbD): Zaměření na snižování toxických látek a udržitelnost již ve fázi designu.
Lorencová zároveň dodává, že rezonují i témata udržitelnosti budov, stavebních materiálů a měst, kde se často očekává hodnocení LCA a scénářů ukončení životnosti (EoL).
„Dá se ale předpokládat, že se kritéria pro hodnocení projektů budou dále zpřísňovat a specificky ta environmentální budou mít stále větší váhu. Podle vyjádření Evropského parlamentu i komise je jasné, že čerpání evropských fondů bude podmíněno dodržováním evropských pravidel,“ doplňuje Kateřina Novotná, šéfredaktorka portálu Byznys a udržitelnost.
Pokud Česko odmítne implementaci pravidel, riskuje čerpání miliard
Přísnější environmentální kritéria a vyšší kontrola znamenají pro Českou republiku reálné riziko ohrožení čerpání v případě odmítání implementace dohodnutých pravidel. „Pokud by Česko například odmítalo implementaci některých dohodnutých pravidel, může to do budoucna ohrozit čerpání peněz. Také můžeme očekávat, že evropský rozpočet bude do budoucna více směřovat k regionálnímu přístupu, nikoli národnímu. Pro Česko to ostatně nemusí být špatně, v minulosti jsme si evropské fondy sami rozdrobili do desítek operačních programů, ve kterých je umění se orientovat. Zjednodušení by nám tedy mohlo prospět,“ uzavírá Novotná.
