Kyberbezpečnost Archivy - Strana 32 z 35

Průzkum Avastu: Čtvrtina dospělých v Česku se stala terčem romanticky motivovaného podvodu

Avast (LSE:AVST), globální lídr v oblasti digitální bezpečnosti a ochrany soukromí, zjistil, že čtvrtina (24 %) lidí v Česku se stala terčem romanticky motivovaného podvodu. Podvodníci se vydávali za objekt zájmu dotyčného nebo se naopak snažili získat jeho náklonnost pro svůj osobní prospěch. Podobné množství Čechů a Češek (21 %) zároveň uvádí, že se z nich snažili vylákat peníze online známí, přičemž 4 % z nich je opravdu zaslala. S nějakou formou online podvodu se alespoň jednou v životě setkalo 26 % lidí.

Pětina dotázaných (21 %) se pak také někdy setkala s žádostí o zaslání peněz od někoho, koho znají z reálného života, jako třeba kolegové, spolužáci nebo rodina, jednalo se však o podfuk. Podvodníci se nejčastěji vydávají za jejich přátele (58 %), služby, jako je Netflix nebo Amazon (19 %) nebo banky (17 %).

„Průzkum také ukázal, že se téměř polovina Čechů obává online podvodů, což nás bohužel nepřekvapuje. Kyberzločinci si neberou servítky a neváhají zneužít emoce svých obětí a další okolnosti k výdělku. Své techniky navíc neustále zdokonalují, doporučujeme proto všem, aby si vždy dobře rozmysleli, než o sobě budou na internetu něco sdílet nebo kliknou na odkaz, který může být jen chytře zamaskovaná léčka. Chceme lidem dát nástroje a vědomosti k tomu, aby zůstali v bezpečí a mohli se na internetu pohybovat svobodně,“ říká bezpečnostní ředitelka Avastu Jaya Baloo.

S podvody se lidé nejčastěji setkávají v e-mailech (63 %), na sociálních sítích (37 %) a v textových zprávách (24 %). Z lidí, kteří se v minulosti již s nějakým podvodem setkali, mu jich 19 % naletělo. Necelá třetina (33 %) Čechů a Češek se také obává, že se stanou obětí podvodu v budoucnosti.

Podle průzkumu 40 % z tisícovky dotázaných dokáže pochopit, proč lidé podvodníkům tak snadno naletí. Více než polovina (54 %) pak věří, že v dnešní době je to dokonce jednodušší než před pěti lety.

Většina respondentů souhlasí, že online podvody se stále zdokonalují. Důvodem jsou podle nich snadno dostupné pokročilé technologie (54 %), sami lidé, kteří o sobě sdílejí velké množství informací, čímž se stávají snadným cílem (64 %), a jednoduché způsoby, jak mohou lidé skrýt svou identitu online (45 %).

Známé případy, jako ty ze seriálů Netflixu Neskutečná Anna, Podvodník z Tinderu a Veganka na útěku, však lidi přiměly více přemýšlet nad tím, co o sobě na internetu sdílejí. Téměř všichni dotázaní (96 %) věří, že je důležité umět dobře rozpoznat první známky podvodu. Podobně také ti, kteří se obávají, že se stanou terčem podvodu, omezují množství informací, které o sobě sdílejí online (88 %), aby zůstali v bezpečí.

Jak podvodníkům nenaletět?

Platí pravidlo důvěřuj, ale prověřuj. Ozval se vám na Facebooku váš dlouholetý kamarád, že od vás potřebuje rychle půjčit peníze? Možná je skutečně ve finanční tísni, ale také může jít o podvodníka. V takovém případě je proto dobré dotyčnému např. zavolat a ověřit si, že zprávy opravdu pochází od něj. V žádném případě byste neměli posílat peníze někomu, koho osobně neznáte, nebo kdo vás s žádostí o půjčku oslovil pouze po krátké známosti.
Pozor na lákavé nabídky. Pokud vám přijde od nějaké firmy e-mail s nabídkou, která je až příliš dobrá na to, aby byla pravdivá, pak nejspíš pravdivá opravdu nebude. Pokud si nejste jistí, zkontrolujte, zda adresa odesílatele odpovídá udávané firmě. Případně můžete společnost kontaktovat telefonicky a ověřit si, zda inzerovanou službu opravdu nabízí.
Pokud si nejste jistí, na nic neklikejte. Mnoho podvodníků napodobuje také známé instituce, jako jsou např. banky. Zprávy od nich mohou působit opravdu důvěryhodně, existuje však několik znaků (špatná adresa odesílatele, gramatické chyby, vyvolávání pocitu urgence), podle kterých lze podvod odhalit. Pokud takovou zprávu obdržíte, rozhodně neklikejte na žádný odkaz, nezadávejte nikam své osobní údaje a nestahujte přílohy. Nejlepším řešením je danou instituci kontaktovat a o zprávě je informovat. Samozřejmostí je mít všechna zařízení chráněna kvalitním antivirem, jako je např. Avast Free Antivirus, který dokáže phishing včas detekovat a zablokovat.

Metodologie:

Průzkum pro Avast realizovala výzkumná společnost OnePoll v období od 13. – 25. května 2022 na vzorku 1007 respondentů z České republiky.

O společnosti Avast:

Avast (LSE: AVST), člen indexu FTSE 100, je globální lídr v oblasti digitálního zabezpečení a ochrany soukromí se sídlem v Praze. Svým více než 435 milionům uživatelů nabízí produkty pod značkami Avast a AVG, které je chrání před hrozbami na internetu i těmi, které přibývají v prostředí Internetu věcí (IoT). Síť Avastu pro detekci hrozeb je jednou z nejpokročilejších na světě a díky technologiím strojového učení a umělé inteligence dokáže odhalovat a zastavovat útoky v reálném čase. Bezpečnostní produkty Avastu pro mobilní zařízení, Windows a Mac se pravidelně umisťují na předních místech žebříčků a získaly certifikace od institucí jako VB100, AV-Comparatives, AV-Test, SE Labs a dalších. Avast je členem mezinárodních uskupení jako jsou koalice Coalition Against Stalkerware, iniciativa No More Ransom nebo organizace Internet Watch Foundation. Navštivte www.avast.com.

Každý třetí mladý člověk má ve svém mobilu citlivé fotografie, polovina dotázaných nepoužívá antivirový program

O mobilní bezpečnosti se ve společnosti diskutuje stále častěji. Kybernetičtí útočníci se v posledních letech odklánějí od osobních počítačů a notebooků k smartphonům. Důvod je prozaický, v telefonech mají uživatelé mnohem více citlivých údajů a osobních informací než v počítači. Například každý třetí člověk ve věku 18 až 26 let má ve svém smartphonu uložené citlivé fotografie, a přitom téměř polovina respondentů nevyužívá antivirový program. Vyplývá to z průzkumu společnosti Samsung na vzorku 1050 lidí ve věku 18 až 65 let.

Češi jsou v zamykání displeje zodpovědní

Většina (80,7 %) dotazovaných si zamyká displej svého smartphonu, častěji tak činí muži (84,3 %). Pouze 23,6 % žen si displej u smartphonu nezamyká. Se zvyšujícím se věkem klesá naše ostražitost a smartphone si nezamykáme.

„Nenechávejte smartphone bez dozoru, a když odcházíte od stolu, berte si ho s sebou. Nezapomeňte si na telefonu nastavit zamykání displeje, které brání nechtěnému kybernetickému útoku, případně instalaci škodlivého malware,“ říká etický hacker Tomáš Zaťko ze společnosti Citadelo.

Z průzkumu vyplývá, že při odchodu od stolu si s sebou telefon berou spíše muži (84,6 %) v porovnání s ženami (71,1 %). Víc než každý čtvrtý (27,5 %) vysokoškolsky vzdělaný respondent nechává telefon bez dozoru, naopak víc se o bezpečnost telefonu starají respondenti se základním vzděláním (84,6 %) a vzděláním středoškolským (79,9 %), kteří mají telefon vždy po ruce nebo v kapse.

Každý třetí mladý člověk má ve svém smartphonu citlivé fotografie

Ve smartphonech často uchováváme i citlivý obsah. Nejčastěji se však choulostivé fotografie objevují ve smartphonech mladých lidí ve věku 18 až 26 let. Konkrétně takřka každý třetí mladý člověk má v telefonu fotky citlivého charakteru, převážně pak mladí muži (18,2 %). 88,5 % žen si do telefonu neukládá citlivé fotografie.

„Pokud si chcete citlivé fotografie uložit do telefonu, uložte je do zabezpečené složky, kterou nabízí například bezpečnostní platforma Knox v mobilních telefonech značky Samsung,“ uvádí Marek Pažický, produktový trenér Samsung Electronics Czech and Slovak.

Uživatelé si nečtou podmínky aplikací

Během průzkumu se zjistilo, že 37,8 % respondentů si při stahování aplikace nepřečte, jaká oprávnění od nich při instalaci vyžaduje. Ženy si požadavky přečtou v 61,1 % a muži v 63,1 % případů. Uživatelé ve věku 54 až 65 let dbají na důkladné pročtení podmínek, svůj volný čas tomu věnuje až 67,7 % respondentů z této věkové kategorie.

Téměř polovina uživatelů odkládá aktualizace na později

Aktualizovaný operační systém udržuje mobilní telefon v bezpečí a zajišťuje mu dobrý výkon. Proto je důležité dbát na pravidelnou aktualizaci systému a stejně tak na to, jak dlouho vám výrobce garantuje bezpečnostní aktualizace. V případě, že se uživateli objeví notifikace o nové aktualizaci, doporučuje se spustit její instalaci do 24 hodin. 43 % dotazovaných si ale neaktualizuje operační systém mobilu do 24 hodin od upozornění, protože mají pocit, že aktualizace by je zdržovala. Následně aktualizaci systému odkládají na později a díky tomu se vystavují kybernetickým hrozbám. Největší pozornost věnují aktualizacím respondenti ve věku 27 až 35 let. 51,7 % žen a 35,7 % mužů aktualizace odkládá na později, čímž ohrožují bezpečnost dat, která mají uložena ve smartphonu.

Češi podceňují instalace antiviru do telefonu

Smartphony čelí stejné, ne-li ještě větší kybernetické hrozbě jako počítače, ale Češi jsou stále málo ostražití. Pouze polovina z celkového počtu dotazovaných má ve svém smartphonu nainstalovaný antivirový program (52,7 %). Zbylá část respondentů buď antivirus nemá nebo o tom neví.

Mobilní hrozby jsou však mnohokrát sofistikovanější a zahrnují různé phishingové kampaně, falešné aplikace či spyware a stalkerware – které sledují uživatele. Kvalitní antivirus však dokáže všemu zabránit. Někteří výrobci smartphonů, jako například Samsung, je už mají dokonce předinstalované díky partnerstvím s antivirovými společnostmi, anebo navíc využívají dodatečnou ochranu na úrovni čipu.

Výzkum zrealizovala společnost Samsung Electronic Czech and Slovak. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos začátkem října 2021 na vzorku 1050 osob starších 18 let.

Hackeři se během léta zaměřují na dovolenkáře, varují bezpečnostní experti

Check Point® Software Technologies Ltd. (NASDAQ: CHKP), přední světový poskytovatel kyberbezpečnostních řešení, varuje uživatele, aby byli během letních dovolených opatrní, protože hrozí zvýšené riziko kybernetických útoků.

Navzdory zpožděním na letištích, rostoucím nákladům a přetrvávající koronavirové nejistotě se očekává, že mezinárodní cestování během letošního léta vzroste o 11 % nad úroveň před pandemií. Pro řadu lidí to bude první pořádná dovolená po třech letech, a mohou tak ve shonu a nadšení polevit v ostražitosti. Kyberzločinci si toho jsou dobře vědomi a v letní sezóně své úsilí ještě zintenzivňují.

Podle dat výzkumného týmu Check Point Research vzrostl v červnu 2022 průměrný týdenní počet útoků na organizace zaměřené na cestování a volný čas ve srovnání s první polovinou června 2021 o 60 %. V období od května do srpna 2021 vzrostl počet útoků v těchto odvětvích o 73 %, podobný trend můžeme očekávat i letos. Jde třeba o napodobování známých značek při phishingových útocích. Dovolenkáři hledající zájezdy, dopravu, hotely, pamětihodnosti a atrakce se tak mohou snadno stát obětí podobných triků.

Pokud turista na dovolené klikne na podvodný e-mail nebo sdělí své přihlašovací údaje prostřednictvím nezabezpečené veřejné Wi-Fi, může to pro něj znamenat krádež přihlašovacích údajů a financí. Ještě závažnější riziko však hrozí zaměstnavatelům. Trendem jsou totiž takzvané hybridní dovolené, kdy lidé během letní dovolené částečně pracují na dálku. Osobní notebooky, tablety nebo mobilní telefony pak mohou zločincům umožnit přístup do firemních sítí, pokud vše není dostatečně zabezpečené a uživatelé nejsou opatrní.

Podnikové sítě jsou v letním období, a také během prodloužených víkendů a státních svátků, v porovnání s běžným obdobím výrazně zranitelnější. I bezpečnostní týmy většinou fungují v omezeném režimu a kybernetické útoky mohou zůstat neodhalené delší dobu. Typickým příkladem byl ransomwarový útok na společnosti Kaseya, který 4. července loňského roku provedl ruský gang REvil a který podle společnosti Check Point zasáhl více než 1000 organizací po celém světě.

„Pro mnoho lidí je to možná první cesta do zahraničí od vypuknutí pandemie, a proto se může stát, že některé cestovní návyky bude potřeba trochu oprášit, zejména co se týče kyberbezpečnosti. To je samozřejmě voda na mlýn hackerů, kteří chtějí využít lhostejného přístupu a nechráněných zařízení. V hyperpropojeném světě je to riziko pro uživatele i pro všechny organizace,“ říká Miloslav Lujka, Country Manager Czech Republic, Slovakia & Hungary z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.

Check Point proto připravil deset tipů, jak i během dovolených zůstat v bezpečí a ochránit svá zařízení i sítě zaměstnavatelů.

Tipy, jak se i na dovolené chránit před kyberzločinci:

Opatrně s veřejnými Wi-Fi sítěmi.  Bezplatná Wi-Fi je sice lákadlem, ale zároveň může být vážnou bezpečnostní hrozbou. Často se setkáváme s hackery, kteří na letištích nebo v kavárnách čekají, až se někdo přihlásí k veřejné Wi-Fi síti, aby se mohli na nic netušící uživatele vrhnout. Pokud je to možné, zcela se vyhněte nezabezpečeným Wi-Fi sítím. A pokud je přeci jen musíte používat, nepřipojujte se alespoň k osobním účtům nebo citlivým údajům.
Pozor na zvědavce. Když vedle vás sedí někdo v letadle nebo za vámi čeká ve frontě, může se vám dívat přes rameno, když zadáváte platební údaje nebo když se přihlašujete na sociální sítě. Měli byste proto skrýt své informace před zvědavýma očima. K tomu může pomoci například ochrana displeje před šmírováním.
Dvakrát si zkontrolujte, na jakých webovkách rezervujete svou cestu. Ke kyberútoku může dojít už před začátkem cesty, proto je velmi důležité si prověřit webové stránky, které navštěvujete. Podvodníci rádi napodobují populární stránky a nabízí luxusní dovolené a zájezdy s výraznými slevami. Pokud nabídka vypadá až příliš dobře, pak v tom pravděpodobně bude nějaký háček. Důkladně proto prozkoumejte společnost, která nabídku nabízí.
Překlepy a gramatické chyby mohou být znamením. Dávejte si pozor na jakékoli pravopisné nebo gramatické chyby a také na autoritativní tón zpráv, který vás tlačí do rychlých rozhodnutí. Jsou to signály, že něco nemusí být úplně v pořádku. Kyberzločinci totiž spoléhají, že pod tlakem lidé nevěnují čas detailům. Vždy zprávy pečlivě prověřte, zejména pokud se vás snaží přimět k obnovení přihlašovacích údajů. Jakmile hacker přístup získá, velmi rychle se dostanete do problémů.
Nikdy nesdílejte své přihlašovací údaje. Většina lidí používá stejná uživatelská jména a hesla k různým účtům. Proto jsou tak častým cílem phishingových podvodů. Phishingové e-maily a zprávy napodobují známé značky a vydávají se za specialisty zákaznické podpory nebo dokonce za vašeho zaměstnavatele. Nikdy nesdělujte své přihlašovací údaje prostřednictvím e-mailu nebo textových zpráv. Vždy navštivte danou službu napřímo.
Vypněte automatické Wi-Fi/Bluetooth připojení. Ve výchozím nastavení vašeho chytrého telefonu může být automatické připojení k dostupné Wi-Fi síti nebo Bluetooth zařízení, čehož mohou zkoušet hackeři zneužít a získat přístup k vašemu zařízení. Ujistěte se proto, že je tato funkce vypnutá.
Používejte vícefaktorové ověřování. Na dovolené se může stát, že budete potřebovat přístup k důležitým službám s důvěrnými nebo finanční informacemi. Abyste byli v bezpečí, používejte vícefaktorové ověřování, které zajistí, že nikdo jiný nebude mít k těmto službám přístup. Pokud by se někdo přeci jen zkoušel k vašim účtům přihlásit, budete okamžitě upozorněni.
Stáhněte si nejnovější bezpečnostní záplaty. Než se vydáte na cestu, ujistěte se, že všechna vaše zařízení byla aktualizována a mají nejnovější bezpečnostní aktualizace. Jedině tak můžete být chráněni před nejnovějšími známými hrozbami.
Vzdělávejte se. Je dobré se před cestou podívat, jaké nejnovějších triky kyberzločinci používají, abyste se jich mohli vyvarovat. A nezapomínejte, že ne všechny podvody jsou spojené jen s e-mailovým phishingem a že můžete přijít o cenná data a peníze i jinou formou. Útočníci vás mohou požádat například o přihlašovací údaje po telefonu nebo prostřednictvím SMS.
Opatrně s bankomaty. Snažte se nevybírat peníze z bankomatů, protože hackeři, zejména v turistických oblastech, zkouší do bankomatů instalovat zařízení pro krádeže údajů o platebních kartách. Pokud nutně potřebujete vybrat peníze, najděte si oficiální bankomat, ideálně v monitorované vstupní hale nějaké důvěryhodné banky.

Hackeři číhají na sociálních sítích, pozor na 4 nejčastější chyby

Sociální sítě používá více než polovina světa. Pro 4,62 miliardy lidí jsou sociální sítě součástí každodenního života a často na nich tráví více času, než by si přáli. Přestože mohou být tyto platformy zábavné a usnadňují sdílení zážitků s přáteli, představují také hrozbu.

Na jaká rizika si musíte dávat pozor a jakých nejčastějších chyb se dopouštíme? 30. června je světový den sociálních sítí a Check Point® Software Technologies Ltd. (NASDAQ: CHKP), přední světový poskytovatel kyberbezpečnostních řešení, u této příležitosti upozorňuje na čtyři hlavní chyby, kterých je potřeba se vyvarovat při používání sociálních médií.

Nesdílejte osobní údaje: Jedná se o velmi častou a nebezpečnou chybu, která se na sociálních sítích děje každý den. Kyberzločinci se v první řadě snaží ukrást vaše osobní údaje. Pokud získají cenná data, mohou je využít ve phishingových kampaních a například vás okrást o peníze. Navíc většina lidí používá stejné přihlašovací údaje pro různé platformy, aplikace a služby, takže krádež jedněch přihlašovacích údajů umožňuje hackerům přístup k vašim dalším účtům. Je proto nezbytné nesdílet osobní údaje a používat různá hesla, abyste minimalizovali škody, pokud se stanete obětí útoku.
Pozor na nevyžádané e-maily s instrukcemi pro změnu hesla: V současné době existuje tolik sociálních platforem, že úniky dat a bezpečnostní incidenty nejsou ničím ojedinělým, čehož mohou hackeři využít. Pokud vám přijde e-mail s výzvou ke změně hesla, i když jste o to nepožádali, tak řada lidí na odkaz automaticky klikne a heslo resetuje. Ale kyberzločinci tak mohou získat přístup k vašemu účtu. Pokud chcete heslo resetovat, neklikejte na odkaz ve zprávách a vždy navštivte přímo stránky dané sociální sítě a heslo změňte napřímo. Pokud máte podezření na nějaký únik dat, totéž udělejte u dalších stránek a služeb, kde jste používali stejné heslo.
Neklikejte na odkazy bez přemýšlení: Kyberzločinci často přesměrovávají uživatele na škodlivé stránky pomocí podvodných odkazů. Podobné odkazy mohou být ve zdánlivě nevinně vypadajících e-mailech nebo SMS zprávách. Pokud takový odkaz obdržíte, neklikejte na něj a navštivte danou stránku napřímo a zkontrolujte, jestli neobsahuje nějaké nové zprávy.
Zkontrolujte si URL adresu: Další trik, který útočníci používají ke krádeži údajů, je napodobování URL adres. Pomocí této techniky mohou hackeři přimět uživatele, aby navštívili webovou stránku, kterou považují za důvěryhodnou, například Facebook. Uživatel je následně vyzván ke změně nebo zadání hesla, čímž se ho útočníci zmocní. Ze zprávy výzkumného týmu Check Point Research vyplývá, že nejčastěji napodobovanou značkou při phishingových podvodech je LinkedIn. Je důležité si vždy zkontrolovat URL adresu, jestli navštěvujte opravdu pravé stránky a jestli stránka používá bezpečnostní certifikát SSL. V adresním řádku by mělo být písmeno „s“ a měli byste tam tedy vidět https://. Díky této technologii jsou veškeré důvěrné informace přenášené mezi dvěma systémy chráněny, takže se kyberzločinci nedostanou k přenášeným údajům a osobním informacím.

„Sociální sítě hrají v našem každodenním životě důležitou roli, ale je potřeba si také dávat pozor. Sociální sítě jsou totiž jedním z nejoblíbenějších cílů kyberzločinců. Pokud se chcete chránit před triky hackerů, měli byste znát techniky, které používají. Den sociálních sítí je ideální příležitostí, kdy upozornit uživatele a varovat je před riziky a útoky na těchto platformách,“ říká Miloslav Lujka, Country Manager Czech Republic, Slovakia & Hungary z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.

Téměř třetina Čechů a Češek zná hesla svých partnerů, většina si je však po rozchodu nemění

Avast (LSE:AVST), globální lídr v oblasti digitální bezpečnosti a ochrany soukromí, v novém průzkumu* se společností Behavio zjistil, že polovina Čechů a Češek zná hesla k jiným účtům nebo zařízením než svým vlastním. Nejčastěji znají Češi a Češky hesla svých současných partnerů (31 %). Ti, kteří jsou zadaní, se také v 37 % případů domnívají, že partner zná jejich hesla. Po rozchodu si je však mění pouze 36 % z dotázaných. Pokud to neudělají, vystavují se lidé riziku, že bývalý partner či partnerka jejich hesla zneužije.

„Výzkum ukazuje, že svá hesla si po rozchodu s partnerem mění pouze 36 % lidí. Bývalý partner tak může mít přístup k jejich účtům, aniž by o tom věděli,“ vysvětluje bezpečnostní ředitelka Avastu Jaya Baloo. „Sdílení online účtů s partnerem či partnerkou je dnes ve vztahu stejně přirozeným krokem, jako je například společné bydlení. Ne každý vztah však končí šťastně. Lidé by tak měli myslet na to, že stejně, jako si po rozchodu s bývalým partnerem rozdělí společný majetek, by si měli rozdělit také své online účty, aby předešli nepříjemným situacím.“

Češi a Češky, které znají hesla k jiným účtům nebo zařízením, znají nejčastěji hesla svých současných partnerů (61 %), rodičů (41 %) nebo dětí (23 %). V 9 % případů znají také přístupové údaje svého bývalého partnera nebo partnerky, a to k e-mailu (50 %), sociálním sítím (48 %), telefonu nebo počítači (30 %) a streamovacím službám (28 %). Ve věkové skupině 18-24 zná cizí hesla dokonce 75 % lidí ze všech dotázaných.

Více než třetina (37 %) lidí ve vztahu věří, že partner nebo partnerka zná jejich hesla – nejčastěji k telefonu či tabletu (52 %), notebooku nebo počítači (45 %), e-mailu (42 %) a internetovému bankovnictví (26 %). Stejně tak je 6 % dotázaných přesvědčených, že některá hesla zná i jejich bývalý partner či partnerka, konkrétně jde o hesla k e-mailu (39 %), telefonu či tabletu (25 %), sociálním sítím (24 %) a notebooku nebo počítači (23 %).

Necelá pětina Čechů a Češek (14 %) uvádí, že se někdy v životě musela vypořádávat s důsledky zneužití svého hesla, jako je zneužití jejich identity (35 %), obtěžování jich či jejich známých (35 %), změna hesla a zablokování přístupu do účtu (29 %), nebo dokonce sledování jejich aktuální polohy (11 %). Ve 23 % případů byl přitom tím, kdo heslo zneužil, právě bývalý partner.

Na co po rozchodu nezapomenout?

Avast radí, jak na bezpečný digitální rozchod:

E-maily: Zkontrolujte si, jaká zařízení mají k vašemu e-mailovému účtu přístup a pokud některé z nich není vaše, vymažte jej. Nastavte si nové, silné heslo a dvoufázové ověření, abyste se do účtu mohli vždy přihlásit opravdu jen vy.
Sociální sítě: I v případě sociálních sítí je dobré si ověřit, že k vašim účtům nemají přístup žádná nevyžádaná zařízení nebo aplikace, a nastavit si nové heslo s dvoufázovým ověřením. Kromě toho se ujistěte, že údaje, které používáte pro případné obnovení svých účtů na sociálních sítích, jsou opravdu vaše a bezpečné. Zvažte, zda neupravit nastavení soukromí na svých sociálních sítích tak, aby vás expartneři nemohli sledovat.
Online bankovnictví: Jestliže má vaše bývalá polovička přístup do vašeho online bankovnictví nebo zná údaje vaší kreditní karty, vyžádejte si od banky nové přihlašovací údaje a kartu. Doporučujeme také zkontrolovat přístupy k dalším platebním a finančním aplikacím, jako je např. PayPal, Twisto apod., a účty v online obchodech, které jsou na tyto aplikace navázané. Pokud k nim má expartner/ka přístup, změňte hesla a zabezpečte je dvoufázovým ověřením.
Streamovací platformy: Pokud jste se svou bývalou polovičkou sdíleli např. účet na Netflixu nebo podobné platformě, doporučujeme si vytvořit zcela nový, nebo se ujistit, že se ex-partner/ka do vašeho účtu v budoucnu už nedostane. Nastavení silného hesla je zde samozřejmostí. U platforem, kde můžete vytvářet i svůj vlastní obsah, např. playlisty na Spotify nebo v aplikaci Soundcloud, zvažte upravení nastavení soukromí tak, aby vás dotyčný nemohl sledovat.
Poloha: Upravte nastavení všech aplikací ve vašem zařízení tak, aby vaši polohu využívaly jen ve chvíli, kdy aplikaci skutečně používáte. Nezapomeňte také na další nástroje a aplikace, jako je např. Find My, Google timeline nebo sdílené fotografie, které mohou zaznamenávat vaši polohu, aniž byste si to uvědomovali. Upravte jejich nastavení tak, aby se k vaší poloze nikdo cizí nedostal.

*Kvantitativní průzkum formou dotazování CAWI realizovala společnost Behavio pro společnost Avast v období od 10.–14. června 2022 na reprezentativním vzorku 1100 lidí z online populace ČR.

O společnosti Avast:

Děti si přivydělávají šířením malwaru na Discordu

Avast, globální lídr v oblasti digitální bezpečnosti a ochrany soukromí, odhalil online komunitu nezletilých, kteří vytvářejí, směňují a šíří malware, včetně ransomwaru a různých typů programů pro krádež informací a cryptominerů. Skupina láká mladé uživatele na software a sady nástrojů, které umožňují laikům jednoduše vytvořit malware. V některých případech si lidé musí přístup k nástroji pro tvorbu malwaru koupit, aby se mohli ke skupině připojit, v jiných se nejprve stanou členy skupiny a následně si mohou nástroj pořídit za symbolický poplatek 5 až 25 eur.

„Hacknout někoho se může zdát jako zábava, což je důvod, proč jsou tyto komunity pro děti a mládež tak atraktivní. Nástroje pro tvorbu malwaru nabízí snadný a levný způsob, jak se někomu nabourat do zařízení a pak se tím chlubit kamarádům. V některých případech si děti mohou také vydělat peníze, buď šířením ransomwaru, těžbou kryptoměn nebo prodejem kradených uživatelských dat,“ vysvětluje výzkumník malwaru v Avastu Jan Holman. „Nicméně všechny tyto činnosti jsou trestné a mohou mít pro děti závažné osobní i právní důsledky, zejména pokud děti odhalují informace o sobě a svých rodinách nebo pokud si zakoupeným malwarem infikují vlastní počítač a tak ohrozí i svou rodinu. Jejich data, včetně online účtů a bankovních údajů, se tak mohou dostat do rukou kyberzločinců,“ dodává Holman.

Software pro tvorbu malwaru je nástroj, který uživatelům umožňuje vytvářet škodlivé soubory, aniž by museli cokoli programovat. Uživatelé si obvykle pouze vyberou funkce a přizpůsobí detaily, jako je ikona aplikace. Existuje několik rodin malwaru založených na tomto softwaru, které mají podobná uživatelská rozhraní s mírně odlišným vzhledem, barvami, názvy a logy. Obvykle se jedná o krátkodobé projekty založené na zdrojovém kódu z platformy GitHub nebo jiného nástroje, s novým logem, názvem a někdy mírně vylepšenými nebo novými funkcemi.

Vybrané servery na platformě Discord používá komunita dětí a náctiletých jako diskusní fórum a prodejní místo pro rodiny malwaru jako je Lunar, Snatch nebo Rift, které zapadají do současného trendu malwaru jako služby (malware-as-a-service). Skupina na Discordu zaměřená na prodej malwaru Lunar měla více než 1,5 tisíce uživatelů, z nichž si 60-100 zakoupilo přístup k softwaru pro tvorbu malwaru. Ceny tohoto nástroje se liší podle jeho typu a podle délky přístupu.

Druhy malwaru, které si děti a náctiletí vyměňovali, cílí na nezletilé i dospělé uživatele a v některých variantách obsahují nástroje na krádeže hesel a citlivých informací, těžbu kryptoměn nebo dokonce ransomware. Pokud si například zákazník zakoupí nástroj pro tvorbu malwaru a rozhodne se jej využít ke krádeži dat, vygenerovaný vzorek odešle všechna odcizená data zpět k tomu, kdo jej vytvořil a rozšířil. Pokud si zákazník vygeneruje vzorek ransomwaru, oběť mu bude muset zaslat peníze do jeko kryptopeněženky. Mezi další využívané funkce patří krádeže herních účtů, mazání složek s hrami Fortnite a Minecraft nebo žertík s opakovaným otevíráním prohlížeče na stránkách s obsahem pro dospělé. Avast vytvořil detekce chránící uživatele před vzorky šířícími se na serverech a dotčenou komunitu požádala, aby o těchto skupinách informovala.

Šíření malwaru prostřednictvím YouTube

Některé děti používají k prodeji a distribuci svého malwaru videa na YouTube, která údajně zobrazují informace o cracknuté hře nebo link na herní cheat. Adresa URL však ve skutečnosti vede na jejich malware. Aby v divácích vzbudili důvěru, požádali ostatní členy komunity na Discordu, aby video lajkovali nebo k nim napsali komentáře, ve kterých ho podpoří a potvrdí jeho pravost. V některých případech dokonce požádali ostatní, aby v komentářích tvrdili, že pokud jejich antivirový software detekuje soubor jako škodlivý, jedná se o falešný poplach.

„Tato technika je poměrně zákeřná, protože místo falešných účtů a botů jsou k podporování škodlivého obsahu využíváni skuteční lidé. Škodlivý odkaz tak vypadá důvěryhodněji a může oklamat více lidí,“ dodává Holman.

Analytici Avastu také online komunity sledovali a zjistili, že tato kriminální činnost je zčásti míněna jako žert, ale často je opravdu cílem krádež dat a peněz. Ačkoli se většina členů v aktivitách vzájemně podporuje, některé konverzace byly značně vyhrocené. Na diskuzním fóru se děti téměř denně urážejí kvůli věku. Kromě toho zde také zveřejňují svůj věk, rozebírají nápady, jak napadnout učitele nebo školní systémy a v konverzacích zmiňují své rodiče. Mezi více soutěživými účastníky také docházelo k hádkám a šikaně, která vedla až k přivlastnění si cizího kódu a pomluvám.

Jak děti chránit před nebezpečnými aktivitami na internetu

„Děti se na internetu umí často pohybovat lépe než dospělí. Je proto důležité jim vysvětlit, že k informacím a zdánlivě atraktivním nabídkám, jako jsou reklamy na nové herní prvky zdarma dostupné mimo oficiální obchody s aplikacemi, by měly vždy přistupovat kriticky,” vysvětluje odbornice na dětskou online bezpečnost Avastu Julia Szymańska „Dětem navíc v digitálním prostoru chybí etické vedení, aby dokázaly posoudit, co je správné a co je špatné. To, co se může zdát odvážné a zábavné, může ve skutečnosti ostatním způsobit vážnou újmu a být dokonce trestné. I v tomto směru je tak role rodičů nepostradatelná.“

Rodiče by také měli dbát na to, aby děti na platformách, jako je Discord nebo Minecraft, nesdílely žádné osobní údaje a své online účty si vždy dobře zabezpečily. Hesla k nim by neměly nikomu sdělovat, a to ani kamarádům nebo lidem, kteří jim chtějí pomoct ve hře.

Více informací o tom, jak být na internetu v bezpečí, lze najít na stránkách vzdělávacího programu Buď safe online.

O společnosti Avast:

Kyberválky o technologickou převahu, čínští hackeři zaútočili na Rusko

Check Point Research, výzkumný tým společnosti Check Point® Software Technologies Ltd. (NASDAQ: CHKP), předního světového poskytovatele kyberbezpečnostních řešení, odhalil čínské kybernetické útoky na ruské obranné výzkumné ústavy. Operace Twisted Panda, za kterou stojí čínská státní hackerská skupina, využívá ke krádeži citlivých informací spear-phishingové e-maily napodobující zprávy od ruského ministerstva zdravotnictví. E-maily obsahují nebezpečné dokumenty a snaží se nalákat uživatele pomocí sociálního inženýrství na zprávy o západních sankcích vůči Rusku. Hackeři se dokázali téměř 11 měsíců vyhýbat odhalení pomocí zcela nových nástrojů, sofistikovaných loaderů a backdoorů, včetně backdooru SPINNER, který dokáže krást data a soubory, manipulovat soubory, spouštět příkazy a stahovat další škodlivý obsah.

Check Point identifikoval tři cíle, dva v Rusku a jeden v Bělorusku. Ruské oběti patří do holdingu ruského státního obranného konglomerátu Rostec Corporation, který je největším ruským holdingem v radioelektronickém průmyslu. Terčem útoků byly společnosti zaměřené na vývoj a výrobu elektronických bojových systémů, vojenských radioelektronických zařízení, leteckých radarových stanic a identifikačních technologií. Zasažené subjekty se zabývají také navigačními systémy pro civilní letectví, vývojem zdravotnických přístrojů a řídicích systémů pro energetiku, dopravu a strojírenství.

Útočníci nejprve posílají obětem speciálně vytvořený phishingový e-mail, který obsahuje dokument s informacemi o západních sankcích vůči Rusku. Když uživatel dokument otevře, stáhne se z hackerského serveru škodlivý kód, který nainstaluje a spustí backdoor v počítači oběti. Backdoor krade informace o infikovaném počítači a odesílá je útočníkům. Backdoor může být použit ke spuštění dalších příkazů a krádežím citlivých dat.

Několika obranným výzkumným ústavům v Rusku byly zaslané škodlivé e-maily. E-maily s předmětem „Seznam osob z <název cílového institutu>, na které se vztahují sankce USA za napadení Ukrajiny“ obsahovaly nebezpečný dokument a odkaz na podvodnou stránku napodobující ruské ministerstvo zdravotnictví. Zároveň byl podobný e-mail zaslán také neznámému subjektu v běloruském Minsku s předmětem „USA šíří v Bělorusku smrtící patogeny“. Všechny dokumenty byly vytvořené tak, aby vypadaly jako oficiální dokumenty ruského ministerstva zdravotnictví a byly opatřeny oficiálním znakem a názvem.

Vzhledem k použitým taktikám, technikám a postupům můžeme říci, že za špionáží stojí čínská APT skupina. Operace Twisted Panda má stejné rysy jako jiné útoky špičkových čínských kyberšpionážních skupin APT10 a Mustang Panda.

„Odhalili jsme špionáž zaměřenou na ruské obranné výzkumné ústavy, za kterou stojí zkušení čínští hackeři. Jedná se o součást větší operace, která probíhá již přibližně rok. Terčem byly dva obranné výzkumné ústavy v Rusku a jeden subjekt v Bělorusku. Vzhledem k množství kyberválečných operací po celém světě musí i čeští politici, významné osobnosti a organizace spojené s kritickou infrastrukturou používat to nejlepší zabezpečení, protože riziko podobných útoků je velmi reálné,“ říká Daniel Šafář, Area Manager CEE regionu z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies. „Asi nejsofistikovanější částí kampaně je využití sociálního inženýrství. Načasování útoků a použité návnady jsou velmi rafinované. Z technického hlediska je kvalita nástrojů nadprůměrná i na poměry APT skupin. Špionáž potvrzuje dlouhodobou snahu Číny získat technologickou převahu. V aktuální kampani čínští státem sponzorovaní hackeři zneužívají probíhající Rusko-Ukrajinské války a útočí na Rusko, které je jinak považované za strategického partnera.“

Většina společností se setkala s narušením bezpečnosti svých systémů. Rozhodly se proto zvýšit investice do technologií i odborníků

Pandemie a geopolitická situace v posledních dvou letech zásadně změnila problematiku kybernetické ochrany firem. Od roku 2020 došlo k výraznému nárůstu počtu sofistikovaných a ničivých útoků, kterým by bylo možné předejít, nebo alespoň snížit jejich dopady, kdyby společnosti zařadily kybernetickou bezpečnost mezi své priority. Vyplývá to z výsledků průzkumu EY Global Information Security Survey 2021.

Globální průzkum společnosti EY zaměřený na bezpečnost, jehož se zúčastnilo více než 1 000 vrcholových manažerů, ukázal, že společnosti se v oblasti kybernetické bezpečnosti potýkají s mnoha problémy – především kvůli nedostatečným rozpočtům, regulačním nařízením a neschopnosti najít společnou řeč s klíčovými podnikovými odděleními, která ochranu před kybernetickými útoky potřebují nejvíce.

Podle výsledků průzkumu více než 40 % respondentů nepochybuje o úrovni své připravenosti na kybernetické hrozby. Nicméně zabezpečení ochrany podnikových dat, aplikací a informačních systémů je velkou výzvou, které čelí jak české, tak slovenské společnosti. Nedostatečné zabezpečení proti kybernetickým útokům může mít za následek finanční ztráty, únik důvěrných informací nebo selhání důležitých částí podnikových systémů.

Majitelé a ředitelé firem si stále více uvědomují riziko takových útoků a více než třetina respondentů průzkumu společnosti EY uvedla, že je jen otázkou času, kdy jejich společnost zasáhne kybernetický útok. Přitom tři z pěti (59 %) dotazovaných společností zaznamenaly v uplynulém roce závažné narušení bezpečnosti, přičemž narušení informačních systémů bylo možné zabránit dostatečnými finančními investicemi do oblasti kybernetické bezpečnosti. Přestože společnosti vědí, že mohou čelit útokům na svou informační infrastrukturu, až 60 % společností kybernetickou bezpečnost na pravidelných jednáních vedení neprojednává.

Firmy přijímají nezbytná opatření až tehdy, kdy jsou jejich systémy nebo data přímo zasaženy závažným kybernetickým útokem. „Z průzkumu ovšem vyplývá, že tento trend se mění a více jak 68 % generálních ředitelů plánuje v nadcházejícím roce významné investice do informačních technologií a moderních systémů,“ říká Jan Pich, Cyber Manager Technology Consulting EY Česká republika.

Společnosti mají různé přístupy k zabezpečení

Podle odborníků se situace s potenciálními kybernetickými útoky v nadcházejících letech nezlepší. Naopak, bude jich přibývat. Přitom pouze 60 % společností uvedlo, že jejich plánovaný rozpočet na kyberbezpečnost je dostatečný na pokrytí těchto nových hrozeb.

Vedoucí pracovníci firem se proto dnes rozhodují, jak změnit a zlepšit podnikové informační systémy. Organizace chtějí investovat do technologií a inovací, aby zajistily odolnost svých systémů. Mnoho z nich však nyní řeší odložená rizika a potenciální zranitelnosti, které odkryly během transformačního úsilí na vrcholu pandemie.

IT specialisté se hledají na Slovensku i v České republice

Krize posledních dvou let poukázala na slabá místa kybernetické bezpečnosti a identifikovala oblasti, do kterých je třeba v podnicích investovat. Zapojením do soutěže EY Cyber Security Trophy (EY ESO) mohou zkušení IT specialisté sdílet své znalosti a zkušenosti a tím pomoci zvýšit odolnost podnikových systémů.

Jedná se o jedinečnou soutěž pořádanou společností EY, která se bude letos poprvé konat také v České republice, přičemž na Slovensku slaví již čtvrtý ročník. Cílem soutěže je ocenit společnosti, odborníky a budoucí talenty působící v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a etického hackingu. „Důvod, proč jsme se rozhodli hledat výjimečné IT odborníky na obou trzích, je jednoduchý. Náš průzkum potvrzuje, že hrozba kybernetických útoků se každým rokem zvyšuje. Prostřednictvím soutěže chce EY upozornit na hrozbu takových útoků i na důležitou roli etického hackingu a chce přispět k větší bezpečnosti ve virtuálním prostředí,“ uvedl Peter Borák, předseda poroty soutěže EY Cyber Security Trophy.

Kdo se může přihlásit

Soutěž EY ESO je určena právnickým osobám, kterými mohou být komerční subjekty, subjekty veřejné správy nebo fyzické osoby působící v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a etického hackingu v České republice a na Slovensku. Zájemci mohou své přihlášky vyplnit prostřednictvím nominačního formuláře na webových stránkách výběrového řízení www.eyeso.cz.

Porota bude hodnotit soutěžící na základě vybraných kvalitativních kritérií a příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti. Posoudí také sílu a jedinečnost příběhu každého účastníka. Vybraní nominovaní se poté setkají s porotou, aby jí představili své dosavadní úspěchy v oblasti kybernetické bezpečnosti a etického hackingu. Po vyhodnocení vybere porota vítěze jednotlivých kategorií a celkového vítěze čtvrtého ročníku soutěže.

Kategorie soutěže

Vítěz čtvrtého ročníku hlavní kategorie soutěže EY Cyber Security Trophy se opět zúčastní prestižní celosvětové konference o kybernetické bezpečnosti v doprovodu odborníka EY.

Kromě hlavní ceny EY oceňuje i soutěžící v dalších kategoriích, mezi něž patří EY ESO Chief Information Security Officer, EY ESO DNA Born Ethical Hacker, EY ESO Cyber Security Space Innovation a EY ESO Cyber Security Future Promise.

O soutěži EY Security Cyber Trophy

EY Cyber Security Trophy je jedinečná soutěž pořádaná společností EY. Jejím cílem je ocenit společnosti, odborníky a budoucí talenty působící v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a etického hackingu na Slovensku a letos i v Česku. Podrobnější informace o soutěži najdete na webových stránkách www.eyeso.cz.

O EY | Building a better working world

Smyslem EY je přispívat k tomu, aby svět fungoval lépe. Proto pomáháme klientům, našim zaměstnancům i širšímu společenství vytvářet dlouhodobé hodnoty a posilovat důvěru v kapitálové trhy. Týmy odborníků EY, vybavené nejmodernějšími technologiemi, působí ve více než 150 zemích celého světa – provádějí audity a poskytují klientům širokou poradenskou podporu, která jim umožňuje růst, transformovat se a efektivně fungovat.

Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited je britská společnost s ručením omezeným garancí, která neposkytuje služby klientům. Informace o tom, jak EY shromažďuje a používá osobní údaje, a o právech fyzických osob stanovených právními předpisy o ochraně osobních údajů jsou k dispozici na ey.com/privacy. Členské firmy EY neposkytují právní služby v zemích, kde to zákon neumožňuje. Podrobnější informace o naší organizaci najdete na našich webových stránkách www.ey.com/cz_cs.

Pozor na PDF dokumenty, může v nich číhat zlodějský malware Snake Keylogger

Check Point Research, výzkumný tým společnosti Check Point® Software Technologies Ltd. (NASDAQ: CHKP), předního světového poskytovatele kyberbezpečnostních řešení, zveřejnil Celosvětový index dopadu hrozeb, podle kterého vládl malwaru v květnu pokročilý modulární trojan Emotet. Výrazný vzestup zaznamenal i zlodějský malware Snake Keylogger, který sleduje stisknuté klávesy a sbírá a odesílá útočníkům cenné informace.

Snake Keylogger se obvykle šíří prostřednictvím e-mailů, které obsahují přílohy DOCX nebo XLSX se škodlivými makry, v květnu ovšem využíval k šíření infikované PDF soubory. Částečně to může souviset s blokováním internetových maker v Office. Kyberzločinci tak musí být kreativnější a zkoušet nové typy souborů, jako je právě PDF. Tento doposud ne příliš obvyklý způsob šíření malwaru se ukazuje jako poměrně účinný, většina uživatelů považuje PDF soubory za přirozeně bezpečnější než jiné typy souborů.

Emotet měl dopad na 8 % organizací po celém světě. Jedná se o flexibilní malware, který se dokáže efektivně vyhýbat odhalení. Navíc jakmile je zařízení infikováno, je obtížné jej odstranit. Proto je to oblíbený nástroj kyberzločinců.

Původně bankovní trojan se často šíří prostřednictvím phishingových e-mailů. Jakmile pronikne do počítače, může škodit nejrůznějšími způsoby, jeho provozovatelé totiž nabízí své služby na darknetu dalším hackerům. V minulosti jsme mohli vidět například spolupráci mezi Emotetem, Trickbotem a ransomwarem Ryuk. Nyní mohou i další kyberzločinci využít nabízených služeb a proniknout se svými hrozbami, bankovními trojany, špionážními malwary nebo třeba ransomwarem, do počítačů infikovaných Emotetem.

Výzkumný tým zároveň upozorňuje, že největšímu množství kyberútoků čelí nadále vzdělávací a výzkumné instituce. Následují vládní a vojenské organizace, poskytovatelé internetových služeb a poskytovatelé spravovaných služeb.

Vydán byl i žebříček zemí, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. Česká republika se v květnu dále držela mezi nebezpečnými zeměmi, patřila jí celosvětově 25. pozice. Naopak Slovensko se umístilo až ke konci tabulky a na 92. místě patří mezi nejbezpečnější země. První, tedy nejnebezpečnější, místo obsadilo znovu Mongolsko.

„Snake Keylogger nám důrazně připomíná, jak opatrní musíme na internetu být. I obyčejné otevření PDF dokumentu může spustit kybernetický útok. Je proto nutné používat preventivní technologie pro emulaci a extrakci hrozeb, protože jakmile hrozba pronikne do vaše zařízení, je už pozdě,“ říká Tomáš Růžička, SE Team Leader z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies.

Top 3 – malware:

Škodlivým kódům nejčastěji použitým k útokům na podnikové sítě vévodil v květnu znovu Emotet, který měl dopad na 8 % organizací po celém světě. Na druhé příčce se umístil FormBook s dopadem na 3 % společností. Agent Tesla na třetím místě ovlivnil 2 % podniků.

↔ Emotet – Pokročilý, modulární trojan, který se sám umí šířit. Emotet byl využíván jako bankovní trojan a také pro šíření dalších malwarů a škodlivých kampaní. Používá řadu metod a technik, aby nebyl odhalen. Navíc může být šířen prostřednictvím spamu, který obsahuje škodlivé přílohy nebo odkazy.
↔ FormBook – FormBook krade přihlašovací údaje z webových prohlížečů, vytváří snímky obrazovky, monitoruje a zaznamenává stisknuté klávesy a může stahovat a spouštět soubory na základě pokynů z C&C serveru.
↔ Agent Tesla – Agent Tesla je pokročilý RAT, který krade hesla a funguje jako keylogger. Známý je od roku 2014. Agent Tesla může monitorovat a zaznamenávat stisknuté klávesy na počítači oběti, systémovou schránku, dělat snímky obrazovky nebo krást přihlašovací údaje z různých programů (včetně Google Chrome, Mozilla Firefox a e-mailového klienta Microsoft Outlook)

Top 3 – mobilní malware:

Škodlivým kódům nejčastěji použitým k útokům na podniková mobilní zařízení vládl AlientBot, následovaly FluBot a xHelper.

↔ AlienBot – AlienBot je malware jako služba (MaaS) pro zařízení se systémem Android, který vzdálenému útočníkovi umožňuje vložit škodlivý kód do legitimních finančních aplikací, čímž útočník získá přístup k účtům obětí a nakonec zcela ovládne infikované zařízení.
↔ FluBot – FluBot je Android botnet, který se šíří prostřednictvím phishingových SMS zpráv, nejčastěji se vydávajících za zprávy od přepravních společností. Jakmile uživatel klikne na odkaz ve zprávě, FluBot se nainstaluje a získá přístup ke všem citlivým informacím v telefonu.
↔ xHelper – Škodlivá aplikace pro Android, která byla poprvé detekována v březnu 2019. Používá se ke stahování dalších škodlivých aplikací a zobrazování reklam. Aplikace je schopna skrýt se před uživatelem a mobilními antivirovými programy a znovu se nainstalovat, pokud ji uživatel odinstaluje.

Top 3 – zranitelnosti:

Check Point také analyzoval nejčastěji zneužívané zranitelnosti. Kyberzločinci se pro útoky na podnikové sítě snažili zneužívat nově především zranitelnost „Web Servers Malicious URL Directory Traversal” s dopadem na 46 % organizací. Těsně v závěsu zůstává zranitelnost „Apache Log4j Remote Code Execution“ s podobným dopadem na 46 % společností a Top 3 uzavírá zranitelnost „Web Server Exposed Git Repository Information Disclosure“ s dopaden na 45 % organizací.

↑ Web Servers Malicious URL Directory Traversal (CVE-2010-4598, CVE-2011-2474, CVE-2014-0130, CVE-2014-0780, CVE-2015-0666, CVE-2015-4068, CVE-2015-7254, CVE-2016-4523, CVE-2016-8530, CVE-2017-11512, CVE-2018-3948, CVE-2018-3949, CVE-2019-18952, CVE-2020-5410, CVE-2020-8260) – Úspěšné zneužití umožňuje vzdáleným útočníkům získat přístup k libovolným souborům na zranitelném serveru.
↔Apache Log4j Remote Code Execution (CVE-2021-44228) – Úspěšné zneužití této zranitelnosti může vzdálenému útočníkovi umožnit spuštění libovolného kódu na postiženém systému.
↓ Web Server Exposed Git Repository Information Disclosure – Úspěšné zneužití této zranitelnosti by mohlo umožnit neúmyslné zveřejnění informací o účtu.

Check Point analyzoval i malware útočící na podnikové sítě v České republice. Na první pozici se nadále drží Emotet, který oproti dubnu více než zdvojnásobil svůj dopad na české organizace. Na druhou příčku se posunul zlodějský malware LokiBot, naopak infostealer FormBook klesl ze druhé příčky na 4. Botnet Cutwail, který rozesílá spam a je používán k DDoS útokům, sice v dubnu nepatřil mezi nejnebezpečnějšími malwary, ale v květnu vyskočil až na 3. pozici.

Top malwarové rodiny v České republice – květen 2022
Malwarová rodina	Popis	Dopad ve světě	Dopad v ČR
Emotet	Emotet je pokročilý modulární trojan, který se může sám šířit. Emotet byl využíván jako bankovní trojan a nyní se používá především pro šíření dalšího malwaru a škodlivých kampaní. Šířit se může i prostřednictvím phishingových e-mailů se škodlivou přílohou nebo odkazem a využívá řadu technik, jak se vyhnout detekci.	8,38 %	6,63 %
LokiBot	LokiBot byl poprvé detekován v únoru 2016. Krade informace ze zařízení se systém Windows nebo Android. Sbírá přihlašovací údaje z různých aplikací, webových prohlížečů, e-mailových klientů, nástrojů pro správu IT, jako je PuTTY atd. LokiBot se prodává na hackerských fórech a jelikož pravděpodobně unikl jeho zdrojový kód, vznikla řada jeho variant. Od konce roku 2017 obsahují některé verze LokiBota pro systém Android kromě zlodějských funkcí i ransomwarové funkce.	2,18 %	3,17 %
Cutwail	Botnet Cutwail rozesílá nevyžádané e-maily. Malware je šířen trojanem Pushdo. Boti se připojují přímo k C&C serveru a dostávají pokyny o rozesílaných e-mailech. Po dokončení úkolu nahlásí boti spammerům přesné statistiky o počtu doručených e-mailů a hlášených chybách. Cutwail mohou hackeři využít také k DDoS útokům.	0,24 %	2,02 %
FormBook	FormBook je škodlivý kód, který krade informace a zaměřuje se na operační systém Windows. Poprvé byl detekován v roce 2016 a je prodáván na nelegálních hackerských fórech. I když je jeho cena relativně nízká, má velmi dobré maskovací schopnosti. FormBook shromažďuje přihlašovací údaje z různých webových prohlížečů, vytváří snímky obrazovky, monitoruje a zaznamenává stisknuté klávesy a může stahovat a spouštět soubory na základě pokynů z C&C serveru.	2,25 %	1,73 %
Snake Keylogger	Snake je modulární .NET keylogger, který byl poprvé detekován koncem listopadu 2020. Mezi jeho hlavní funkce patří zaznamenávání stisknutých kláves, krádeže přihlašovacích údajů a odesílání ukradených dat útočníkům. Snake představuje hrozbu pro soukromí a online bezpečnost uživatelů, protože může krást prakticky všechny druhy citlivých informací a není snadné ho odhalit.	1,44 %	1,73 %
AgentTesla	AgentTesla je pokročilý RAT, který krade hesla a funguje jako keylogger. Známý je od roku 2014. AgentTesla může monitorovat a zaznamenávat stisknuté klávesy na počítači oběti, systémovou schránku, dělat snímky obrazovky nebo krást přihlašovací údaje od různých programů (včetně Google Chrome, Mozilla Firefox a e-mailového klienta Microsoft Outlook). AgentTesla se prodává jako legitimní RAT a zákazníci platí 15–69 dolarů za uživatelskou licenci.	2,18 %	1,73 %
XMRig	XMRig je open-source CPU mining software využívaný pro těžbu kryptoměny Monero. Poprvé byl detekován v květnu 2017.	1,85 %	1,73 %
Crackonosh	Crackonosh je kryptominer, který byl vložen do craknutých populárních programů nabízených na stránkách s pirátským softwarem. Útočníci se snaží zasáhnout co nejvíce obětí, a používají proto jako zbraň cracknuté videohry. Po spuštění Crackonosh nahradí základní služby systému Windows. Hrozba se dokáže také vyhnout detekci a smazat z napadeného systému anti-malwarová řešení.	0,72 %	1,15 %
AZORult	AZORult je trojan, který shromažďuje a odesílá data z infikovaného systému. Jakmile je malware v systému nainstalován (obvykle je šířen nějakým exploit kitem, jako třeba RIG), může odesílat uložená hesla, lokální soubory, kryptopeněženky a informace o profilu počítače na vzdálený C&C server.	0,37 %	1,15 %
Seraph	Seraph je downloader, který stahuje a instaluje další programy, včetně malwarů, do infikovaného počítače.	0,56 %	1,15 %

Phishing nahrazuje skimming. Trend kyberútoků se mění, podvodníci získávají citlivé platební údaje od lidí na internetu

Kriminalita na internetu neustále roste a mění se trend kyberútoků. Původně hojně využívaný skimming je stále více nahrazován phishingem, při kterém se podvodníci snaží od uživatelů na internetu získat citlivé údaje k jejich platebním kartám. Jak takové podvodné praktiky odhalit, vysvětlil vedoucí oddělení řízení rizik společnosti Global Payments Robert Kuba.

Podvodníci na internetu jsou stále sofistikovanější a počty útoků rok od roku přibývají. Zatímco během deseti let v období 1988–1998 způsobily podvody na internetu škodu ve výši 750 milionů dolarů, odhady pro pětileté období 2018–2023 hovoří až o 130 miliardách dolarů. Vyplývá to z propočtů bezpečnostní firmy Ravelin.

Navíc se mění způsob, jakým se podvodníci snaží uživatele okrást o peníze. Často využívaná metoda skimmingu, při které získávali podvodníci údaje o platebních kartách při výběru z bankomatu, je pomalu na ústupu.

„Doba skimmingu, kdy podvodníci upravili bankomaty tak, aby mohli načítat údaje z magnetického proužku karty při výběru, je už za námi. Ústup této metody nastal v době pandemie, kdy nastal velký útlum ve vybírání hotovosti. Skimming byl nahrazený phishingem, který se hůř rozkrývá, a proto se stal pro podvodníky novým evolučním krokem. Mírný podíl na útlumu skimmingu má také policie, která ve spolupráci s bankami dokázala odhalit dobře organizované zločinecké skupiny, které u sebe shromažďovaly velké množství citlivých platebních údajů a následně je přeposílaly do jiných evropských zemí, kde je jiní členové zneužívali a vybírali z těchto účtů peníze,“ vysvětluje Robert Kuba.

Metodu skimmingu nahrazuje modernější phishing, kdy se útočníci vydávají za důvěryhodný subjekt (například banku) a skrze sofistikovaný proces se snaží od lidí získat na internetu citlivé údaje, jako jsou čísla platebních karet nebo hesla do internetového bankovnictví.

„Pachatelé využívají nepozornosti nebo neznalosti klientů. Uvědomují si, že uživatelé jsou zahlceni úkony, jako jsou potvrzovací sms nebo přijímání cookies, což snižuje jejich pozornost, obezřetnost a snahu cokoliv číst. Uživatel přestane přemýšlet nad tím, co dělá, a protože ho podvodník provází krok po kroku procesem, který vypadá důvěryhodně, uvěří tomu a často udělá přesně to, co se po něm chce,“ vysvětluje Robert Kuba.

Podvodníci řádí na online bazarech

Mezi oblíbená útočiště poslední doby patří internetové bazary, aukční portály a sociální sítě. Na internetu koluje velké množství případů, ve kterých lidé sdílejí, jak se stali obětí kyberútoku. V polovině června například uživatel Twitteru Luděk Gühl nasdílel na tuto sociální síť komunikaci, kdy se mu podvodník ozval na inzerát týkající se prodeje notebooku. Zeptal se ho, zda je zboží ještě k dispozici a následně mu nabídl možnost dopravy skrze známou přepravní společnost. Poté mu poslal odkaz s formulářem, do kterého měl nasdílet své osobní údaje. Když to prodávající odmítl, podvodník se již neozval.

Lidí, kteří podvodníka neodhalí, je ale stále dost. Protože vše vypadá věrohodně, uživatel si neuvědomí, že se jedná o podvod, a dobrovolně vyplní do formuláře své osobní údaje, číslo a platnost karty a někdy dokonce pin. Následně podvodník požádá o ověření skrze bankovní aplikaci nebo sms, a pokud ho uživatel poslechne, podvodník v tom okamžiku získá tzv. token, který mu umožní přístup do bankovního účtu zákazníka.

„Druhým typickým případem podvodu je poté snaha o nabourání se přímo do cizích bankovních účtů. Podvodníci se vás budou snažit přesvědčit, že je nutné aktualizovat váš počítačový systém nebo vám nabídnou pomoc s provedením platby. Šikovnou manipulací se vás pokusí donutit, abyste jim povolili vzdálený přístup do vašeho počítače a pustili je do internetového bankovnictví. Pokud jim to dovolíte, dokážou během pár vteřin převzít váš účet a znemožnit vám do něho přístup,“ varuje Robert Kuba ze společnosti Global Payments.

Pracovníci banky po vás nikdy citlivé údaje chtít nebudou

I přestože se podvodníci v útocích neustále zdokonalují, existuje několik ukazatelů, které vám ukážou, že jste se stali obětí kyberútočníků. „Pracovníci banky vás nikdy nebudou žádat, abyste jim posílali nebo někam vyplňovali čísla karet, pin nebo přístupové údaje. Pokud vás k tomu někdo vyzve, máte téměř jistotu, že komunikujete s někým, kdo se vás snaží podvést,“ vysvětluje Kuba.

Úspěšný kyberútok může mít pro majitele platebních karet fatální následky, protože může přijít o veškeré peníze, které má na účtu. „Je proto důležité myslet na to, že platební karta není pouze nástroj k placení, ale také klíč k vašim úsporám, o které můžete snadno přijít. Při jakékoli aktivitě buďte obezřetní, a pokud budete mít sebemenší podezření, že něco není v pořádku, ihned s ní přestaňte a kontaktujte svou banku,“ říká Kuba.